pondělí 14. června 2010

Bali - 3. den

Ráno nás vyzvedl Donny a chvíli jsme se opět proplétali hustou dopravou.
Na křižovatkách má přednost ten, kdo je rychlejší. V zácpách tu občas chodí prodavači s novinami a nabízejí různé druhy v několika jazycích. Po asi dvou hodinách jízdy po dost špatné silnici stoupající do kopců jsme zastavili na vyhlídce. Udělali jsme několik fotek a pokračovali dál vzhůru až k chrámu Besakih. Zaplatili jsme vstupné a jako už po několikáté jsme měli pocit, že platíme mnohem víc, protože na vstupence není cena. O kus dál jsme si museli pronajmout sarong, bez kterého se nedá jít do posvátného prostoru. Potom nás začal otravovat jeden mnich, že si ho musíme zaplatit jako průvodce. Pochopitelně chtěl hodně peněz. Odbyli jsme ho s tím, že už jsme vstupné zaplatili. Tvrdil nám, že bez průvodce nás nepustí dovnitř, ale to byla lež. Kvůli penězům tady dělají hodně a je to dost otravné. Chrám na vrcholu kopce byl úžasný. Viděli jsme i modlící se hinduisty a udělali spoustu fotek.
Zatím asi nejhezčí chrám, co jsme viděli.

Donny nás pak vzal na oběd do restaurace s výhledem.
Dali jsme si čerstvý papájový džus a nudličky s masem. Džus tady znamená rozmixované čerstvé ovoce. Po zaplacení jsme chvíli pozorovali starého mnicha, který hrál kousek od restaurace na zvonkohru.
Sjeli jsme z kopců a podél pobřeží dorazili k chrámu Goa Lawah. Goa znamená jeskyně. Samotný chrám byl právě kolem jeskyně ve skále, ze které lítali netopýři. Všude kolem byla spousta dětí, protože mají prázdniny. V chrámu byla zrovna ceremonie.
Chvilku jsme očumovali a pak se v tichosti vytratili směrem k pláži. Po cestě jsme prošli přes parkoviště plné odpadků. Na pláži byl černý písek, těží se i v horách a používá při stavbě domů.

Donny nám pak navrhl, jestli se nechceme stavit na tržišti na okraji Denpasaru, že by tam nakupování mohlo být levnější než v centru. Souhlasili jsme a zanedlouho už jsme procházeli rozlehlou tržnicí. Bylo těžké říct, komu patří který krámek, protože prodávající seděli nahodile v uzounkých uličkách plných oblečení.

Pod střechou bylo navíc dost dusno a nedýchatelno. Všude na vás volají Hello, Boss a My friend. Romča si chtěla koupit tílko, ale všechny byly moc malé a prodavačka přinášela další a další tílka, pořád stejnou velikost. Vrátili jsme se k autu a jeli do hotelu. Večer jsme se ještě šli projít, dali si večeři na hlavní třídě a nakoupili pár věcí. Cestou nám mimochodem nabízel na chodníku sedící mladý kluk hašiš. V jednom z obchodů prodávali levná DVD s úplně novými filmy, které jsou u nás teprve v kinech. Odolali jsme pokušení něco koupit, protože když takovéhle filmy přivezla z Bali naše známá, většina z nich nefungovala. Jinak Bali je velice populární destinace pro Australany, z celkového počtu turistů je jich tu nejvíce.Vrátili jsme se na hotel, vykoupali se v bazénu a šli na kutě.

Žádné komentáře: