úterý 15. června 2010

Bali - 4. den

Ráno jsme vstali už v 7, abysme stihli snídani a hlavně měli čas na velký celodenní výlet. Po snídani jsme čekali na recepci hotelu na našeho nového řidiče. Po patnácti minutách nikde nikdo. Zavolali jsme na jeho mobil. Omlouval se, že pro nás nejede, našel si prý jiné zákazníky. Štěpán mu trochu vynadal, protože dříve po nás chtěl podepsat papír a zaplatit zálohu, kterou jsme mu naštěstí nedali. Dost naštvaní jsme šli ven z hotelu hledat jinou alternativu. Pár desítek metrů opodál už nám nabízelo několik lidí na ulici transport. Podařilo se nám celkem rychle dohodnout stejnou cenu za celodenní výlet, asi na nás bylo vidět, že nemáme náladu na dlouhé handrkování a navíc jsme trvali na stejné ceně. Řidič jménem Made nás naložil a zamířili jsme k oblasti jménem Mengwi. Cestou jsme míjeli spoustu rýžových políček.
Viděli jsme také poprvé křesťanský kostel. 90% obyvatel jsou hinduisté, takže všude jsou jejich chrámy, malé i velké. Zbylých 10% jsou muslimové, křesťani a budhisté. Na ulicích v Mengwi viselo hodně různorodých vlajek. Bali žije fotbalem, většina lidí sleduje mistrovství světa a hodně se tu sází.
Zastavili jsme u královského chrámu Taman Ayun. Kolem dokola byl vodní příkop a uvnitř další, ve kterém rostly lekníny. Pěkné místo plné turistů.
Pokračovali jsme na sever k Pecangu. Před námi se vynořily tři hory vysoké přes dva tisíce metrů. Na chvilku jsme zastavili na vyhlídce a pak pokračovali vzhůru.
Další chrám Ulun Danu stál na vodě horského jezera. V areálu jsme zahlédli nevěstu a ženicha, nejspíš Japonce. Poblíž chrámu byl moc hezký park s rozkvetlými stromy.
Pokračovali jsme horskými serpentýnami dále a zastavili u vodopádů Git Git. U vstupu jsme odbyli dalšího dotěrného průvodce. Náš řidič nás varoval ať nechodíme do vody, jsou v ní pijavice. Vodopád byl uprostřed tropické džungle plné hezkých rostlin, některé z nich známe, jsou k mání jako květináčové kytky v čechách.
Cestou nám malé děti nabízely korálky. Dvojitý vodopád byl moc pěkný, kousek pod ním byl ještě jeden větší.
Odpoledne jsme jeli zpátky na jih se zastávkou na oběd.
Poslední zastávkou dne byl chrám Tanah Lot, stojící na skále v moři. Za odlivu je přístupný, takže jsme si ho obešli dokola.
Z jedné strany je malá jeskyně s posvátným pramenem.
V útesech naproti byla další jeskyně, tentokrát s posvátným hadem. Ovšem musí se zaplatit, abysme se na něj mohli podívat. Vylezli jsme nahoru na útes, dali si čerstvý papájový džus a sledovali modlící se děti dole pod chrámem. Tanah Lot je jedna z hlavních atrakcí na Bali. Za zmínku ještě stojí cesta k chrámu. U vstupu jsou dvě brány, jedna pro místní a jedna pro turisty. Dost nehorázné, když jdete dovnitř, je vám úplně jasné, že platíte několinásobek. Navíc cesta je značená cedulemi a musíte projít skrz tržnici naprosto nesmyslnou oklikou. Business nadevše.
Po cestě zpátky do města jsme míjeli jednu zajímavou ceduli.
Večer jsme dojeli do hotelu a vydali se po obchodech a na večeři do jedné z restaurací. Na hlavní třídě je spousta značkových obchodů Dolce Gabana, Versace atd. Jsou otevřené i v 11 v noci. Cestou nám opět byla nabízena trička, parfémy, taxi, masáže, drogy a mnoho dalších věcí. Pokud projevíte o něco zájem, prodavači vás neúnavně pronásledují a nabízejí lepší a lepší cenu. Někdy se stačí jenom podívat. Zaujala nás místní pošta. Nevěděli jsme jestli je to myšleno vážně. Ani poštovní schránka nevypadala příliš seriozně.
V ulicích je spousta malých chrámů. V podstatě u každého domu najdete alespoň malý oltář. Bylo nám řečeno, že každá rodina tu má svůj chrám.
Po večeři jsme si dali několik koktejlů (místní silnou specialitu Arak Attack), napsali první příspěvek na blog a zamířili zpátky na hotel. Jenže po cestě jsme míjeli jeden bar, kde pěkně hrála kapela, tak jsme ještě zašli na drink. Celkem fajn, akorát jedna maličkost: Uvnitř se místní domorodky lepily na turisty. Jestli jste v baru, kde má víc ženských chuť na sex než chlapi, tak je něco špatně. Ano, bylo tam spousta prostitutek. Skoro jsme uvažovali, že odejdeme, ale znenadání se za mikrofon postavil asi 150 cm vysoký zpěvák a to co z něj vycházelo bylo naprosto neuvěřitelné. Perfektně vystřihl několik písniček od Guns'n'Roses.
Z baru jsme přešli do dalšího, kde měli karaoke, které nás zabavilo až do zavíračky.

Žádné komentáře: