středa 16. června 2010

Kuala Lumpur - 1. den

Ráno jsme vstávali ve 3. Štěpán toho zase moc nenaspal, protože měl bolavý žaludek. Objednaný taxík nás odvezl na letiště. Po všech bezpečnostních kontrolách (bylo jich mnohem více než obvykle) jsme se posadili na kafe v letištní hale. Kousek od nás proběhla velká krysa mezi regály s cédéčky. Jakoby nestačili švábi. Cestou k letadlu nás zaujala cedule s toaletami, která zároveň ukazovala směr k modlitební místnosti.

Let do Kualy trval 3 hodiny a Štěpánův žaludek se konečně uklidnil, takže většinu prospal. Po deváté jsme dorazili na letiště do KL. První věc, které si člověk všimne, jsou šátky na hlavách žen a muži mají knír. Z hinduistického prostředí jsme se dostali do muslimského. Předem zaplacený autobus nás dovezl z letiště do centra města vzdáleného jeden a čtvrt hodiny. Vyměnili jsme si nějaké peníze za místní malajské ringgity a vydali se nadzemkou na hotel. V jedné stanici nás překvapilo, že přístup do vlaku je chráněn dveřmi, které se otevřou po jeho příjezdu. Nikdo tak nemůže spadnout do kolejiště.

O dost bezpečnější než v Praze v metru. Na přechodech je také ukazatel času, kolik vteřin máte na to abyste přešli. Nedaleko stanice byla hezká mešita.

Doprava tu funguje jen o něco lépe než na Bali. Dorazili jsme do hotelu a první věc, na kterou jsme mysleli, bylo jídlo.

Nedaleko hotelu jsme objevili obchodní centrum, u kterého je restaurace s mezinárodní kuchyní. Dobře a levně jsme se najedli a vydali se na první výlet k jeskyním - Batu Caves. Jsou jen kousek od centra, asi 10 minut taxíkem. Jde o hinduistický jeskyní chrám, skládající se ze tří velkých jeskyní. Ke vstupu vede 272 schodů a vedle nich stojí úžasná 47 metrů vysoká pozlacená socha (Lord Muruga).

Cestou nahoru jsme se pěkně zapotili a ještě jsme se měli napozoru před opicemi, kterých je tu opravdu hodně.

Uvnitř bylo několik oltářů a pěkný chládek.

Když jsme sešli dolů zpátky na parkoviště, hledali jsme chvíli taxík. Poblíž byla barevná velká socha kdoví jakého boha nebo bohyně.

Řidič nám nabídnul fixní cenu a ještě řekl, že nás hodí navíc na další místo. Souhlasili jsme i když nám bylo jasné, že už nás zase okrádají. Taxikář zanedlouho zastavil u výrobny a prodejny tradičního malajského Batiku. Vevnitř nám ukázali výrobu i jak se látky nosí oblečené na těle. Pěkné, ale předražené.

Potom jsme ještě zastavili v továrně na cínové výrobky. Dostali jsme přednášku, o tom jak cín dobře udržuje teplotu a na důkaz nám nalili trochu studeného džusu do cínového kalíšku. V zápětí nám nabídli 50% "slevu". S díky jsme odmítli a požádali taxikáře, aby už nás opravdu dovezl do China town. Jako první jsme si prohlédli zajímavý čínský chrám.

Chtěli jsme si prohlédnout i nedaleký indický, ale ten se zrovna rekonstruoval a byl celý zakrytý. Došli jsme k nejznámější ulici v čínské čtvrti - Petaling street.

Uvnitř se dá koupit téměř všechno. Parfémy, kopie značkových oblečení, hodinky a další a další věci. Potom jsme prošli přes City Market až k náměstí Merdeka, u kterého je velký palác Sultan Abdul Samad.

Potom jsme se proplétali uličkami. V centru je spousta mrakodrapů a město na nás působilo jako kombinace luxusu a chudoby. Občas vidíte žebráka nebo pouliční špinavou kuchyni a za rohem je obchodní centrum s luxusními značkami.


Vrátili jsme se k hotelu a v blízkém obchodním centru zamířili do supermarketu. K večeři jsme si koupili mix sushi a ochutnali výborné ovoce rambutan a vše zapili guavovým džusem. Potom jsme šli spokojeně spát.

Žádné komentáře: