pondělí 21. června 2010

Langkawi - 1. den

Po snídani nás vyzvedl objednaný taxík a dovezl k přístavu. Čekala nás plavba na Langkawi, velký ostrov na severu Malajsie. Ke konci plavby jsme vylezli na palubu a fotili úžasné ostrůvky kolem.

V přístavu jsme si zaplatili u okénka taxík a vyrazili směrem k Cenang beach. Tam jsme chvíli obcházeli hotely, motely a guest housy. Nakonec jsme si našli Sirin guest house. Chatička vypadala útulně, nic extra, ale dýchla na nás domácí atmosférou. Uvnitř byla klimatizace a sprcha, což byly vlastně jediné požadavky.

Nechali jsme batohy uvnitř a vyrazili po ulici najít si auto k pronajmutí. Napotřetí se nám poštěstilo. Auto nebylo žádný zázrak, šlo o místní značku Proton Saga a majitel evidentně neměl licenci k pronájmu, ale to nám bylo úplně jasné, cena byla díky tomu hodně nízká.

Vyjeli jsme po silnici vedoucí podél moře k prvnímu naplánovanému místu na Langkawi - Cable Car.

Je to lanovka, která nás vyvezla na vrchol kopce do 625,5 metrů nad mořem. Cestou nahoru je vidět blízký vodopád Seven Wells.

Chvilku jsme se kochali na první vyhlídkové plošině.

Znovu jsme nastoupili do lanovky, která pokračuje do 700 metrů nad mořem. Na vrcholu hory je vybudován most Sky bridge, ze kterého je neuvěřitelný výhled na ostrov, laguny i malé ostrůvky kolem. Strávili jsme tam hodně času.


Po návratu dolů do Oriental village (vesničky plné suvenýrů),

jsme pokračovali autem na sever ostrova. Na silnici po cestě stáli policajti, Štěpán už čekal další pokutu z další země do sbírky a nebo minimálně úplatek. Policajt držel červený praporek, dojeli jsme až k němu a zastavili. V tu chvíli si Štěpán uvědomil, že nemá čím otevřít boční okénko, klička nebo tlačítko nikde. Otevřel tedy dveře. Policajt si ho prohlédnul odshora dolů a pak řekl anglicky něco ve stylu "pokračujte".
Dojeli jsme k vodopádu a k pláži na severu.

Otočili jsme auto a vraceli se zpátky přes stejné místo s policajty. Projeli jsme úplně stejně, akorát tentokrát jsme objevili, že okénka se dají stahovat tlačítkem poblíž řadící páky. Samotné auto bylo vůbec zajímavý stroj. Jakási malajská místní značka, hodně staré (tachometr zaseknutý na 158 tisících a evidentně nefunkční), při jízdě více než 80 hodně rozklepané. Startovalo na každý třetí pokus. Jediným plusem bylo tlačítko pro klimatizaci.
Dojeli jsme zpátky k našemu ubytování a vyrazili na večeři. Po cestě jsme se zastavili na pláži. Sluníčko zapadalo, kolem palmy, lidé nikam nespěchali...

Našli jsme bar Babylon, kde měli na menu typické evropské věci, navíc obsluha byla super, k jídlu jsme pozorovali západ slunce, poslouchali raggae, zkrátka bylo nám nádherně.

Langkawi na nás vůbec skvěle zapůsobilo. Oproti Bali, kde na vás každý pokřikuje a snaží se z vás tahat peníze, tady je klid a pohoda. Na silnicích není tak velký provoz, pláže jsou čisté, nádherné a nepřelidněné a celková atmosféra je pozitivní a zklidňující.
Po večeři jsme si objednali gin a tonic, namíchaný originálně do plastového kyblíku. K tomu jsme si také dali šíšu a po ruchu velkoměsta Kualy Lumpur si užili pohody a klidu.

Když jsme dorazili zpátky k chatce, majitelka s manželem nám dali drink na uvítanou a další hodinu jsme si s nimi povídali.

Žádné komentáře: