čtvrtek 21. července 2011

Turecko 2. den

Ráno jsme vstávali v 5:30, protože nás čekal dlouhý celodenní výlet. V 5:45 nám už volali z recepce, že na nás čeká auto před hotelem. Pospíšili jsme si a nasedli do mikrobusu. Zastavili jsme se na dalších hotelech a auto se postupně plnilo. Naše mezinárodní složení se vydalo směrem na severozápad, do 300 kilometrů vzdáleného Pamukkale. Cestou skrz pohoří Taurus jsme několikrát zastavovali.

Nejdřív na snídani, kde jsme si dali nepříliš chutné plněné těsto se sýrem. Později jsme se zastavili na obědě, který byl bufetovou formou ve velké jídelně. Oproti našemu hotelu, kde je jídlo vynikající, tady nám moc nechutnalo a ještě jsme dost zaplatili. Po poledni jsme dorazili do Pamukkale. Za městem je horský hřeben přerušený náhorní plošinou a těsně pod ní vyvěrají horké prameny, jejichž voda kaskádovitě stéká po svahu kopce. Díky vysokému obsahu vápence vypadá celý svah jako zasněžený.

Člověk si připadá paradoxně, protože teplota okolí dosahuje okolo 50 stupňů v létě. U dolní brány jsme se museli vyzout a pokračovali podél jezírek vzhůru, pod nohama nám stále tekla voda a trochu chladila.

Neuvěřitelné místo, bezkonkurenčně nejhezčí prameny, které jsme kdy viděli.

Koneckonců celá oblast je zapsaná v seznamu památek Unesco.

Na náhorní plošině nad prameny se rozkládá historická oblast, pozůstatky starověkých lázní Hierapolis z dob Římské říše. Chodily sem tisíce lidí, protože prameny obsahují minerály a mají léčivou moc. Když jsme vylezli nahoru, prohlédli jsme si zbytky města a lázní,

Kleopatřino jezírko, kde se dá za drahé peníze vykoupat a vejde se tam málo lidí,

divadlo,

brány, veřejné latríny,

zbytky chrámů a velkou Nekropolis - pohřebiště na kraji města.

K autu jsme se vraceli opět přes sněhobílá kaskádovitá jezírka. Horko bylo únavné, ale jinak opravdu úžasné místo, které se vyplatí navštívit. Nasedli jsme do auta a cestou do Side jsme se ještě zastavili v továrně na onyx, kde jsme se nenechali přemluvit k nákupu, a také měli malou zastávkou na večeři. Ta celkem ušla. Klasické turecké jídlo - pilaf, rýže, pečený lilek a různé studené saláty. Do hotelu jsme se dostali až někdy kolem půl jedenácté.

Žádné komentáře: