pondělí 13. srpna 2012

Madeira - 1. den

Přemýšleli jsme kam se vypravíme na naší druhou letošní dovolenou a zalíbila se nám Madeira. Je to ostrov věčného jara o velikosti 57x22 km v Atlantickém oceánu, patřící k Portugalsku. Žije tu asi 300 tisíc lidí, nejvíce v hlavním městě Funchal. Madeira je sopečného původu, takže se tu z moře zvedají útesy a hory až do výšky 1800 metrů. Už 5 kilometrů od pobřeží je hloubka oceánu 3 kilometry, takže ostrov je tvořen v podstatě vrcholy starých sopek.

Pro turistiku i pobyt u moře je to skvělé místo. Nejvíc jsme se těšili na stezky podél zavlažovacích kanálů, nazývané levády. Už v 15. století první portugalští osadníci zjistili, že zatímco na severu a severozápadě ostrova prší velmi často (až 2 000 mm srážek za rok), na subtropickém jihu je vody málo. Proto vybudovali s vydatnou pomocí černých i arabských otroků závlahový systém, který nemá na světě obdoby. Celý ostrov je protkán kanály v šířce od 10 centimetrů do jednoho metru, podél nichž vedou stezky.
V pondělí ráno jsme odletěli z Ruzyně, čtyř a půl hodinový let utekl rychle. Malé letiště na Madeiře je postavené na pilířích u moře, protože na ostrově není nikde velká rovná plocha.
airport Funchal
Obletěli jsme ho a přistáli od západu. Autobus nás dovezl do hotelu Duas Torres, mezitím se bohužel začalo trochu kazit počasí.

Ale přestože bylo pod mrakem, bylo příjemně teplo. Ubytovali jsme se a dali si oběd v místní hotelové restauraci. Losos s mangem jako předkrm a potom papouščí rybu "parrot", a také typickou místní rybu espada, podávanou s tropickým ovocem. Zajímavá a moc dobrá kombinace. Super jsme se najedli. Potom jsme vyrazili autobusem do centra. Přímo z přístavu vede do kopců lanovka, ze které je nádherný výhled na celý Funchal (vyslovuje se Funčal).
teleférico Funchal Monte

Nahoře v místě zvaném Monte je kostel se zahradou, kde jsme se prošli.
Monte

Kousek odtud se dá sjet dolů na dřevěných saních. Ano, v létě a po asfaltu. Saně Carros de Cesto tu mají dlouholetou tradici. Ale protože byly svátky, saně nefungovaly, tak jsme je odložili na příště, určitě jsme si je nechtěli nechat ujít. Sjeli jsme lanovkou zase dolů, šli městem podél moře a začali hledat pronájem auta.
Funchal
Moc dobře to nevypadalo, všude buď neměli nic k půjčení nebo to bylo dost drahé. Nakonec jsme našli půjčovnu a za 55€ na den jsme měli malého, ale skoro nového Nissana Micru. Štěpán se už cestou na hotel přesvědčil, že řízení nebude úplná sranda - skoro žádná ulička na Madeiře není rovná. Vede buď z kopce a nebo do kopce. Navíc jsou hodně strmé a mezitím jsou křižovatky, takže rozjíždění na ruční brzdu je nezbytné, o parkování ve svahu ani nemluvě. Automat by se hodil a ušetřil by hodně nervů. Dojeli jsme na hotel a šli se večer ještě projít podél moře.

Žádné komentáře: