středa 15. srpna 2012

Madeira - 3. den

Na tento den jsme si naplánovali cestu na vyhlídku Balcoes, a také na východní výběžek ostrova. Po ránu sice bylo zamračeno, ale teplo. Po deváté jsme vyjeli a uličkami Funchalu se proplétali vzhůru. Dvakrát jsme museli odbočit jinam, protože kvůli svátkům byly některé silnice uzavřené. Skoro už to vypadalo, že neprojedeme na silnici do kopců, ale nakonec se podařilo. Řízení bylo opět náročné, křižovatky a sklon silnic na Madeiře jsou šílené. Dojeli jsme do vesničky Ribeiro Frio. Bohužel bylo pořád zataženo a ještě k tomu začalo drobně pršet. Přesto jsme se vydali na vyhlídku k Balcoes. Nejprve jsme se zastavili na pstruží farmě.

Potom jsme vyrazili podle jednoho zavlažovacího kanálu - levády.
leváda
Došli jsme k malému občerstvení v boudě vedle cesty a ochutnali místní typický citrusovo-medový likér zvaný poncha. Moc dobrý, docela dost silný, ale velmi nevtíravě. Zeptali jsme se dědy co tu prodává, jestli se počasí zlepší. Ušklíbl se a řekl:" Ne, dneska ne." Přesto jsme pokračovali dále, cesta vedla pěkným lesem.

Na vyhlídce samozřejmě nic vidět nebylo (kromě krmítka pro ptáčky), takže jsme se rozhodli, že se sem v neděli ještě zkusíme vrátit.

Jeli jsme dále na sever a dorazili jsme do městečka Santany k moři, mezitím už přestalo pršet a mraky zůstaly za námi v horách.

Zastavili jsme se na vyhlídce na útesu.

Potom jsme pokračovali do Canicalu a na doporučení delegátky jsme zašli do místní restaurace Muralhas. Překvapila nás hodně nízkými cenami i skvělým jídlem. Také tu bylo víc místních než turistů. Ochutnali jsme chobotnici v omáčce a krevetky se salátem. Takhle měkkou a jemnou chobotnici jsme ještě nikdy neměli.
chobotnice-polvo
Po obědě jsme dojeli na východní výběžek ostrova Ponta de Sao Lourenco a vydali se na túru na jeho špici. Celý poloostrov je tvořen vulkanickými bazaltovými skálami.
Ponta de Sao Lourenco


Místy jsme si připadali, jako kdybysme chodili po Marsu nebo někde po poušti.

Na konci cesty je vrchol a pod ním malá oáza s pramenem a palmami.



Kolem ní se to hemžilo ještěrkami. Jablka jim moc chutnaly.

Vylezli jsme nahoru, odkud byl výhled na konec poloostrova.



Potom jsme se podobnou cestou vrátili na parkoviště. I v 6 večer bylo pořád ještě horko a byli jsme docela unavení. Ale dojmy z výletu fajn a krmení ještěrek člověk také běžné nezažije. Dojeli jsme zpátky do hotelu a zchladili se v bazénu.
Duas Torres
Před spaním jsme si dali ještě místní pivo Coral a Gin&Tonic na baru, potom jsme do noci bohužel museli čekat na snídaňový balíček, protože jsme si další výlet naplánovali brzo od rána, hlavně abysme se vyhnuli davům turistů. Když už nám konečně přinesli tác s jídlem, hodně nás pobavila konvička s ohřátým mlékem pro ranní kávu. Raději jsme ji vyměnili za studené mléko a šli spát.

Žádné komentáře: