sobota 18. srpna 2012

Madeira - 6. den

Sobotu jsme nechali jako odpočinkovou a vstali jsme o trochu později. Po snídani jsme vyjeli taxíkem na Monte, auto jsme nechali na hotelu, protože se nám nechtělo parkovat v centru a ve strmých úzkých uličkách.

Nahoře na Monte jsme si zaplatili sáně Carros de Cesto. 30€ jsme předali výběrčímu, který vypadal jako italský mafián. Dva chlapíci v bílém s klobouky nás rozjeli dolů z kopce. Navoskované sáně se pěkně po asfaltu rozjely. Místy jsme jeli těsně kolem zdí, ale chlapíci měli řízení pod kontrolou. Na méně svažitých úsecích nás víc popostrkovali a někde i trochu táhli za lana vepředu, ale potom jsme se zase pěkně rozjeli. Dobrá zábava a adrenalin.
sáně Carros de Cesto sáně Carros de Cesto
Od konečné saní jsme seběhli dolů do centra. Prošli jsme se uličkami v historickém centru, přes náměstíčko a kolem katedrály.


Zamířili jsme na farmářské trhy. Podívali jsme se nejdřív na rybí část, poprvé v životě jsme viděli velikého naporcovaného tuňáka, opravdu je to ryba ryb. Cena za kilo je 14€, škoda, že se u nás nedá sehnat takhle levně.
Funchal rybí trh

V ovocné části trhu jsme ochutnali čtyři druhy passion fruit (dužina se nejí, jenom se vypije sladký a tekutý vnitřek), mango, kaktusové tabaibos, maracuju, a také ovoce zvané philodendro, které chutnalo jako ananas a banán dohromady. Potom jsme ochutnali několik druhů sladkého madeirského vína, které zraje v sudech minimálně 5 let.
Funchal ovocný trh Funchal ovocný trh
Funchal ovocný trh
Vyšli jsme z tržiště a procházeli jsme se uličkami.

V jedné z nejstarších - Santa Maria - jsou pomalované snad všechny dveře na domcích, jsou tu galerie, restaurace a kavárny.
Rua de Santa Maria
Došli jsme až k pevnosti u moře a potom šli hledat autobus na nedělní výlet, protože ráno už jsme měli vrátit auto.

Bohužel jsme nenašli správný jízdní řád, zkusili jsme zavolat na informace, ale tam nemluvili anglicky. Řekli jsme si, že se podíváme ještě na internetu a dojeli jsme autobusem do hotelu. Nejdřív jsme zašli na jídlo. Po pozdním obědě jsme plánovali nedělní výlet. Protože ještě nebylo moc pozdě, tak jsme okolo páté vyjeli nad Funchal na vyhlídku Eira dos Serrado. Úžasný pohled do hlubokého údolí.
vyhlídka Eira dos Serrado

Pak jsme pokračovali k horskému městečku Curral das Freiras, kde nás překvapil průvod a místní platnosti. V čele průvodu byly vedeny dvě ozdobené kozy a za nimi šla kapela a pak dav lidí. Zastavili jsme se tu chvíli.


Od malých dětí v jednom ze stánků u silnice jsme si koupili kaštanový likér, který byl dobrý, ale hodně silný. Prodávající děvčátka netušila, kolik má procent.

Ještě jsme ochutnali místní česnekový chléb z kukuřičné mouky Bolo do Caco, který se plní chorizem.
Bolo do Caco
Potom už jsme vyjeli zpátky do Funchalu.

Nad ním jsme se zastavili na vyhlídce Pico dos Barcelos, odkud bylo celé město jako na dlani.
Pico dos Barcelos Pico dos Barcelos

Pak jsme popojeli ještě na další vyhlídku Pico da Cruz, odkud se také paragliduje. Paraglidisty jsme ale viděli létat dole nad útesy u moře.

Zaparkovali jsme auto u hotelu a vydali se pěšky podél moře. Došli jsme na místo, kde se létá, svahovali tu nad útesy dva paraglidisti. Štěpán jenom tiše záviděl. Ale na druhou stranu na létání to bylo dost malé místo, bylo vidět, že oba piloti jsou místní a mají něco nalétáno. Perfektně cvičně přistávali a zase vzlétali. Pozorovali jsme je do západu sluníčka a pak jsme se vrátili na hotel.

Žádné komentáře: