sobota 15. září 2012

Paragliding Itálie - Bassano del Grappa (3. den)

Ráno jsme vyjeli k památníku 1. světové války, který je úplně na vrcholu celého masivu. Je tu zachovaná pevnost a podzemní chodby z dob 1916-17. Prošli jsme si podzemí, kde byla zásobárna vody, střílny s děly a i původní neopravené chodby vysekané nahrubo do skály.

Potom jsme vylezli k památníku nahoře, ze kterého byl super rozhled až na Dolomity. Jsou tu urny padlých vojáků, za 1. světové války tato Italská pevnost pomohla odrazit Rakousko a změnit průběh války.

Vyfotili jsme se u děla, které bylo kdysi vyrobeno v Plzni.

Potom už jsme šli létat. Startovali jsme o něco níž, než se dá, protože přišly velké mraky. Berry chtěl abysme byli pod mrakem a viděli dobře do údolí. Vyrazil jsem jako třetí a letěl pod základnou mraku.
Monte Grappa
Přeletěl jsem nad údolí a po chvíli jsem ještě s dvěma dalšími padáky začal točit silný stoupák. Dolétli jsme až pod mrak, který mě nechtěl pustit. Stáhnul jsem uši padáku a letěl pryč. Dvakrát mě to ještě zvedlo, ale pak jsem se dostal do klidného místa. Prolétl jsem slabším stoupákem a najednou nade mnou padák zašustil. Podíval jsem se nahoru a viděl, jak se mi srolovala celá přední náběžná hrana dospodu. Zároveň jsem se začal prudce propadat. Povolil jsem řízení a počkal, až se padák nafoukne a rozletí se. Při tom hodně předstřelil (nebyl nademnou, ale přede mnou), přibrzdil jsem ho, ale stejně jsem se cítil v sedačce jako na horské dráze. Padák ale už normálně letěl, akorát jsem se propadl během chvíle o padesát metrů. Nic příjemného, můj první frontstall, zvládnul jsem ho jakž takž dobře, ale uvažoval jsem, že půjdu na přistání a už nebudu ten den létat, abych to rozdýchal. Pak jsem si ale řekl, že by bylo škoda jít dolů, když jsou perfektní termické podmínky a ještě jsem zůstal. Vydal jsem se pro jistotu jinam - na protější kopec a pak zase zpátky. Stoupáky byly hodně silné a nakonec to bylo hezké létání, byl jsem hodně vysoko a výhled do všech stran byl super.

Přistál jsem po poledni a dal si pro zbytek dne pohov. Probral jsem s ostatními co se mi stalo a i řešení celé situace - měl jsem přibrzdit hned na začátku. Ale všechno dobře dopadlo, Anakis je dobrý padák, který obnovuje letový režim i bez zásahů pilota. Navečer se jelo znovu k památníku, rozhodl jsem se, že si dám slet s ostatními.

Poprvé za celý zájezd jsem startoval zády k údolí - křížový start v trochu větším větru. Zvedl jsem padák nad hlavu, byl hezky rovnoměrně nafouknutý, otočil jsem se a rozběhl se po hraně kopce a zároveň jsem mírně zatáčel doprava. Po čtyřech krocích jsem se odlepil a vzlétl do jedné z roklí. Prolétl jsem jí a přes silnici se dostal nad údolí.
landing Semonzo
Super 25 minut dolů, měl jsem dostatečnou výšku, a tak jsem si zase dvakrát zkusil spirálu. Přistál jsem dole, sbalili jsme padáky a jeli do kempu. Před odjezdem do Čech jsme ještě zašli na večeři. Jídlo bylo opět vynikající. Pak už jsme jenom prospali cestu přes Rakousko a ráno po sedmé jsme byli v Praze. Fajn zájezd, sešla se výborná parta, hezky jsem si zalétal a získal jsem další cenné zkušenosti.

Žádné komentáře: