sobota 21. září 2013

Le Palais

V sobotu odpoledne jsme se ubytovali v pětihvězdičkovém hotelu Le Palais. Z recepce nás osobně provedli hotelem až k našemu apartmá Balcon suite. Dva krásné pokoje a velká mramorová koupelna. Recepční nám ukázal elektrické stahování žaluzií, vyhřívání podlahy v koupelně a balkon s výhledem na Prahu. Bylo to nejluxusnější ubytování, kde jsme spolu bydleli.


Původně jsme měli rezervaci na Tower suite, ale ten byl obsazený. Jako omluvu jsme dostali láhev francouzského šampaňského Pannier. Nechali jsme si věci v apartmá a nejdřív zašli do fitness centra dole, zacvičili si a pak jsme se naložili do vířivky.

Vrátili jsme se do apartmá a vypili si šampaňské. Bylo vynikající. Na šestou jsme vyrazili na večeři mimo hotel - do restaurace Bollicine. Romča totiž v týdnu dostala v metru letáček, který avizoval bohatý italský bufet za 100 korun včetně welcome drinku Apperol. Cena nám byla dost podezřelá a byli jsme hodně zvědaví, kde bude háček. Bylo jich hned několik. Šlo o nově otevřený podnik, takže akce byla na nalákání lidí a háčků tu bylo hned několik. Design restaurace byl zmatený. Plastové židličky s kovovýma nohama vypadaly levně, na zemi bylo položené linoleum v nudné šedivé barvě, což byla veliká škoda vzhledem k prosklené a světlé přední části. Na zadní zdi byla tapeta hollywoodských hvězd, která nám nějak do italského konceptu nezapadala.

Dostali jsme Apperol a šli se podívat na bufet nahoře. Spousta pečiva a zapečených těstovinových věcí bez masa obecně. Pořád jsme čekali, kdy dorazí alespoň nějaká zelenina, nebo alespoň něco sladkého na závěr. To se bohužel nestalo a o "bohatém bufetu" nemohla být řeč. Na závěr personál roznesl zbytky rautu mezi stoly. Na stole jsme měli položené degustační menu na následující dva týdny, jeho cena 870 korun dost kontrastovala s probíhající akcí za 100. Personál samotný byl kapitola sama pro sebe. Sice uměli italsky, ale šlo spíše o kamarády a kamarádky majitele a italských kuchařů, kteří s obsluhou neměli moc společného. Manažerka jim v tom byla vzorem. Jediným pracujícím byl český číšník, který byl super optimistický i slušný, škoda ho na takovém místě. Dali jsme mu dýško a nějaký feedback a šli zpět na hotel. Vedle je restaurace Zvonařka, zašli jsme dovnitř a dali si skvělý čokoládový fondant, hovězí carpaccio a šli spojení spát. Postel byla veliká, měkká, spali jsme jak miminka. Ráno jsme si dali vynikající snídani. Na výběr bylo spousta možností (opravdu vše co vás napadne). Byli jsme jediní Češi v restauraci (kromě obsluhy). Dali jsme si vajíčka, uzeného lososa, chorizo, palačinky a lívanečky. Super snídaně. Checkoutovali jsme se a vyrazili domů.

Žádné komentáře: