úterý 13. května 2014

Sicílie 3. den

Ráno jsme se nasnídali a vyrazili k chrámům v Selinunte. Tady jsme viděli zachovalé stavby z období 409 př.n.l.. Jsou tu pozůstatky celého města a zbytky pěti chrámů.



Prošli jsme se mezi nimi až na okraj, kde bylo opevnění. Působivé místo.





Pak jsme pokračovali k městečku Caltabellota, které je na svahu pod skálou. Zastavili jsme na vyhlídce do okolí i na město. Super.


Popojeli jsme ještě o kus výš a vylezli na skálu, odkud byl nejlepší výhled.



Potom jsme jeli strmými uličkami zpátky dolů a k pobřeží na místo zvané Eraclea Minoa. Tady je nad bílými útesy antické divadlo a archeologické vykopávky antického města z 6. století př.n.l.


Pak jsme dojeli o kus dál podél pobřeží a zastavili se u Scala dei Turchi. U moře je tu krásný bílý schodovitý útes.


Jeli jsme dál a stavili se na jídlo v jedné pizzerii. Pivo Dreher v horku bodlo a pizza k obědu byla dobrá. Odpoledne jsme dojeli k údolí Valle dei Templi u města Agrigento. Tady jsou nejzachovalejší chrámy na celé Sicílii, a také nejvíce turistů. Přesto je to hodně zajímavé místo se starými památkami z roku 582 př.n.l. zapsanými v Unesco.




Cesta od parkoviště až na konec je poměrně dlouhá a na sluníčku bylo velké horko i v pět odpoledne. Štěpánovi nebylo dobře, pomohla až vychlazená Fanta a namočení hlavy pod studenou vodou na záchodech. Odjížděli jsme docela unavení. Naše další cesta směřovala do vnitrozemí k městu Enna. Projížděli jsme pěknou hornatou krajinou.

Zastavili jsme se u hradu v Mussomeli, ale byl už zavřený.

Pak jsme krátce zastavili v Caltanisettě u katedrály na náměstí. Tady se nám moc nelíbilo, kolem se motalo hodně podezřelých individuí. Raději jsme pokračovali dál.

Řízení křivolakými, úzkými a strmými uličkami ven z města byl zase adrenalin. Neposlušní chodci a drzé skútry to jenom ztěžují. Ono vůbec řízení na Sicílii je o dost jiné než v Čechách. Blinkr používají jen turisté. Často se nám stává, že jedeme přes rychlostní limit a stejně máme pocit, že nás někdo pronásleduje a lepí se nám na kufr. Obvykle nás potom předjede přes dvojitou plnou čáru a v zatáčce. Klakson je tu součástí řízení. Už jsme ho také použili, když jedna Italka zastavila uprostřed strmé uličky a začala se vybavovat se známou na krajnici. Rozjet se potom se slabou Lancií na ruční brzdu vyžaduje hodně úsilí, obvzlášť, když ještě prokluzuje spojka. Dojeli jsme k Enně už za tmy a ubytovali se ve Ville Casablanca. Moc pěkné ubytování a příjemní majitelé.

Žádné komentáře: