středa 14. května 2014

Sicílie 4. den

Ráno jsme si dali vynikající snídani. Nejlepší byl čerstvý džus z pomerančů, které majitel utrhl přímo na zahradě. Dojeli jsme autem do Enny. Je to jedno z měst postavené na kopci, ale tohle patří k nejstarším na Sicílii. Nejdřív jsme vylezli na věž Torre di Federico odkud byl pěkný rozhled.



Hodně foukalo a byla docela zima, takže jsme se teple oblékli. Popojeli jsme ke starému hřbitovu. Uplně jiný než naše hřbitovy - samé hrobky, vypadá to jako malé městečko.

Bylo odtud vidět také na protější město Calascibetta.


Pak jsme jeli do centra, ale nemohli jsme najít místo na parkování, tak jsme dojeli o kus výš ke hradu. Tady jsme také vylezli na věž se super výhledem.



Pokračovali jsme pěšky do centra. Zastavili jsme se v jedné kavárně a dali si dobré kafe a typickou sicilskou sladkost canollo - trubičku plněnou sladkou ricottou.

Navštívili jsme všechny kostely po cestě.


Pak jsme sjeli do údolí a zase vyjeli na Caltascibettu, odkud byla vyhlídka pro změnu na Ennu.

Ještě jsme se krátce zastavili u kláštera Kapucínů.

Jeli jsme dál a prohlédli si krátce jednu pěknou historickou zemědělskou usedlost.

Potom jsme pokračovali k městu Piazza Armerina.


Nedaleko odtud jsou zachovalé pozůstatky římské vily ze 4. století. Vstupné bylo docela drahé, navíc tu byly davy turistů, ale i tak to stálo za to. Procházeli jsme kolem pozůstatků místností s nejrozsáhlejší zachovalou mozaikovou dlažbou na světě.



Dominus - majitel této vily určitě nebyl žádný chudák, rozlehlost stavby nás překvapila. Spekuluje se, že byl buď senátor, nebo přímo člen císařské rodiny. Největší byla síň pro audience a pak také prostředek vily s fontánou. Celý komplex je také zapsán v Unesco. Pozůstatky pod povrchem byly objeveny až v roce 1929.

Pak jsme jeli dál k San Michele di Gazaria, kde jsme jenom vyběhli na vyhlídku s pozůstatky hradu.

Další zastávka byla v Caltagirone. Prošli jsme se městskými zahradami a pak směřovali ke schodišti skrz město.


Na jeho konci je kostel a pěkná freska.



Cestou dolů jsme si dali gelato a osvěžující granitu - něco jako ledovou tříšť, ale chutnější a jemnější. Jeli jsme dál na jihovýchod a zastavili se v městě Grammichele. To je zajímavé svým šestiúhelníkovým tvarem s velkým náměstím uprostřed.

Večer jsme dojeli ke hradu ve Vizzini. Respektive kousek pod něj a pak dál raději pěšky vzhledem k prudkosti uliček. Hrad už byl zavřený, ale byl od něj pěkný výhled na město.

Naší poslední zastávkou byla vyhlídka nad městečkem Buccheri, kde jsme se ubytovali v apartmánu. Sice za víc peněz, ale byla tam pračka, tak jsme si večer vyprali.

Žádné komentáře: