čtvrtek 17. července 2014

Řím 1. den

V půlce měsíce jsme si vzali dva dny volna a vyrazili na prodloužený víkend do Říma. Ve čtvrtek ráno jsme si přivstali abychom byli zavčas na letišti. Před odletem jsme se nasnídali ve VIP salonku.

Letadlo Wizzairu bylo plné, ale let netrval dlouho. Na letišti jsme si koupili tří denní Roma pass (jeden za 36€), který pak jde použít na vstupy a městskou dopravu. U okénka kousek dál jsme si koupili jízdenku na autobus do centra za 4€, který jede k nádraží Termini. Odtud jsme jeli několik stanic metrem k hotelu. Bylo po jedné, dali jsme si kufry na pokoj a vyrazili k Vatikánu. Ještě předtím jsme si dali kousek pizzy vedle v bistru.

Metro nás zaujalo tím, že celý vlak je průchozí a v tunelech je signál. Ve stanicích většinou hraje z reproduktorů hudba. A uvnitř vlaku žebrala matka s dítětem. Na jedné stanici nastoupily děti, kluk který hrál na klarinet a holka vybírala do kelímku.

Vystoupili jsme z metra a hned u výlezu na nás začali pokřikovat prodejci vstupenek a tour do Vatikánu. Zajímavé bylo, že většina z nich měla velmi dobrou angličtinu, někteří z nich asi ani nebyli Italové. Méně zajímavá byla jejich dvojnásobná cena vstupenky. Zjistili jsme, že Roma pass na Vatikán neplatí, a tak jsme museli vystát velmi dlouhou frontu, která se vinula podél opevnění.

Bylo pořádné horko, trochu jsme se alespoň zchladili citrónovou zmrzlinou ze stánku. Mezitím nám indičtí prodejci nabízeli vodu, pohledy, vějíře a klobouky. Po zhruba půlhodině jsme se dostali dovnitř. Vatikán je nejmenší stát světa s rozlohou 0,44 km2 a je dobrým příkladem toho, jak je církev bohatá a kolik peněz naházeli věřící do kasiček. Bilionový majetek všude kolem, ale hlavně nádherné umění - malby, sochy, reliéfy, zlacené gobelíny, vykládané mramorové dlažby.



Podobná koncentrace umění na jednom místě je možná jen v Louvre v Paříži.



Zajímavá byla Sixtinská kaple s freskami Michelangela. Tady se nesmí fotit a sem směřuje většina turistů, takže uvnitř bylo hodně přeplněno. Dovnitř se také nesmí s odhalenými rameny a koleny. Vyšli jsme ven, cestou si koupili vodu a došli k velikému náměstí sv. Petra. Trochu nás začala znepokojovat velká bouřková mračna, která se rychle blížila.



Před bazilikou byla zase další fronta a další bezpečnostní kontroly, ale dovnitř jsme se dostali vcelku rychle. Vnitřek je úžasný. Strop s malbami Michelangela je ve výšce 45 metrů.


Potom jsme šli nahoru do kupole, která je 119 metrů vysoko.

Bouřka už se mezitím bohužel přesunula na město. Začalo lejt zrovna když jsme vylezli až nahoru na vyhlídku.


Na chvíli jsme se schovali, ale protože pořád vydatně pršelo, tak jsme sešli zase dolů. A v tu chvíli přestalo pršet.

Venku jsme se zastavili na Svatopetrském náměstí, kde jsou polokruhové kolonády s 284 sloupy. Uprostřed je egyptský obelisk. Z lodžie nad prostředním vchodem do baziliky uděluje papež o Velikonocích a Vánocích své požehnání.

Cestou na metro jsme si v jedné uličce dali večeři. Mix rybích pochutin jako předkrm, těstoviny s krevetami a mušlemi a rajčatové s chobotnicí. K tomu trochu toho dobrého italského vína.

Došli jsme na metro a popojeli dvě zastávky na náměstí Piazza del Popolo.


Tady hrál Metallicu jeden pouliční kytarista. O kus dál zase vystupoval někdo, kdo napodobuje Michaela Jacksona.

Šli jsme po hlavní třídě Corso až ke Španělským schodům. Seshora od kostela je pěkný výhled.

Kolem prodávali Indové všechno možné. Jeden z nich Romče nabízel růži. Později ho zahlédla, jak se vysmrkal do ruky a otřel si ji o odpadkový koš. Dvakrát. Ale viděli jsme i hodně pěkných věcí. Umělce, který nádherně maloval sprejem, o kousek dál zase jiného co maloval křídou na zem. V postranní uličce hrála krásně jedna holka na housle.

Pomalu už se setmělo, když jsme došli k slavné fontáně di Trevi. Bohužel se opravuje, takže všude kolem bylo lešení, které většinu fontány zakrývalo. Navíc byla vypuštěná.

Vydali jsme se na metro směrem na hotel, ale cestou jsme si ještě na osvěžení chtěli dát Aperol Spritz. Jedna naháněčka z restaurace v uličce nás uvedla dovnitř. Bohužel až při placení jsme zjistili cenu. Ještě víc než za pivo na Staromáku. Na hotel jsme dojeli hodně unavení, ale bohatší o zážitky.

Žádné komentáře: