čtvrtek 14. srpna 2014

Paragliding Francie - Sospel 1. den

Ve středu večer jsem vyrazil na krátkou dovolenou za létáním, zatímco Romča odletěla s Ivanou a Vendulkou na Korfu. Naše první oddělená dovolená, ale lepší než kdyby se Romča nudila dole pod kopcem (a já jí poletoval nad hlavou) a nebo by byla sama doma. Parta paraglidistů mě nabrala na Černém mostě a vyjeli jsme do Francie. Původně bylo v plánu Slovinsko a Lijak, ale tohle léto je počasí nevyzpytatelné, takže Berry změnil destinaci na poslední chvíli. Cesta byla dlouhá, ve čtvrtek dopoledne jsme dorazili do Francie, kde je uzavřené údolí s kopcem Sospel. I když je kolem špatné počasí, vrcholy udrží mraky stranou a v údolí bývají lepší podmínky. Dali jsme si věci do kempu s vyrazili nahoru na start. Celkem dvě auta lidí a z toho šest kurzíků.

Odstartoval jsem po jedenácté mezi posledními, protože jsem chvilku rozmotával zauzlované šňůry. Termika fungovala výborně, rychle jsem našel stoupáky a brzo byl nad startem ve slušné výšce.

Kurzíci pod Berryho vedením trénovali různé manévry a byli brzo dole. Ostatní postupně ztratili výšku a nakonec jsem zbyl nad kopcem sám. Byl jsem rád za nejlepší výkon, ale pak jsem viděl naší partu jak vyjela znovu na start a nikdo nelétal. Mraky mezitím zesílily, klesl jsem trochu níž a u startovačky uviděl fléry, které ukazují směr větru. Každá se třepotala jiným směrem.


Ve vzduchu to začalo být turbulentní a pak přišel drobný klapanec padáku. Zanedlouho druhý. Nic vážného, ale zamířil jsem hned na přistání. Uprostřed údolí jsem najednou vlétl do rozbitého stoupáku a celá levá strana padáku se najednou zdeformovala. Vyklonil jsem se vpravo a přibrzdil, padák se rychle zregeneroval, ale pěkně mě pohoupal ze strany na stranu. Klesl jsem dost rychle nad přistání, kde foukal silný údolní vítr. Dosednutí také nebylo lehké, ještě mě to zvedalo, ale podařilo se mi to v pořádku.

Celkem dvě hodiny letu, nejvíc ze všech, ale ke konci to nebyla moc sranda. Dozvěděl jsem se, že mezitím jeden z účastníků zájezdu to posadil do lísek na kraji přistávačky. Nicméně to nebylo kvůli počasí, ale protože si prostě špatně vypočítal přistání. Místní Francouzka zavolala hasiče, ale ti už neměli co řešit, protože byl v pořádku na zemi a stáhl si padák na zem. Já jsem počkal dole na odvoz. Po třetí hodině, když se podmínky zlepšily, pár lidí si ještě sletělo. Ale jen pod Berryho dohledem, protože na startu už občas foukalo i do zad a ze stran. Večer jsme dojeli do městečka a u řeky si dali ve venkovním baru pivo. Potom jsme si vedle u řezníka koupili maso a klobásky na grilování. Fantastická večeře. Spal jsem hodně tvrdě, unavený z cestování.

Žádné komentáře: