čtvrtek 14. srpna 2014

Paragliding Francie - Sospel 2. den

Ráno jsem vstal před osmou a s Petrem a Berrym jsme dojeli do městečka na kafe a croissant. V kavárně je wifi a Berry zhodnotil počasí na pátek. Nevypadalo to úplně ideálně, ale předpověď pro Sospel byla pořád ucházející. Vrátili jsme se do kempu a s oběma auty vyjeli na východní start Tête de la Lavina, který je vysoko nad údolím (1037 metrů převýšení). Protože tam moc nefoukalo, startovali jsme jeden po druhém za sebou čelně.

Odletěl jsem v pořádku a měl jsem i trochu štěstí, že jsem trefil dobrý interval a u kopce byla mírná termika. Ještě s jedním klukem jsme udělali hezkých 45 minut, zatímco ostatní šli na přistání a další po nás už nelétali, protože vítr už se začal stáčet z boku.


Vystoupal jsem docela vysoko nad start a najednou koukám, že někdo to pověsil na stromky pod startem. Naštěstí to nebylo nic vážného. Málo běžel a moc mu nefoukalo, takže se neodlepil od země.

Přistál jsem na louce dole a zanedlouho jsme vyrazili na jižní start na Sospelu. Bylo už po dvanácté, podmínky sílily a starty se nedařily. Nicméně nad kopcem poletovaly docela vysoko padáky. Odlétl jsem až napodruhé, ale mezitím všichni během chvíle vyhnili a ani mě se nepodařilo udržet. Za deset minut jsem byl dole na louce. Vyrazili jsme do města na oběd - vynikající chobotnice s rýží a pivo. Cestou jsme si prohlédli starý most u řeky.


Po jídle jsme si ještě prošli město a navštívili kostel na náměstí.


Navečer jsme se vrátili na Sospel. Mě už se nechtělo letět, ale Berry mě vyhecoval, takže jsem si nakonec rozbalil padák. A nakonec jsem nelitoval - chytl jsem se v údolí a udržel se ještě s jedním klukem déle než ostatní.


Přede mnou startovala jedna holka na kurzu a před závěrečnou zkouškou. Letěla rovně přes údolí a čekala na pokyny na vysílačce, ale instruktoři se zrovna věnovali někomu jinému. Bohužel vletěla do stromu na protějším svahu. Zkratovité jednání, do poslední chvíle jí nenapadlo zatočit. Ti co už byli dole tak k ní vyjeli autem, zanedlouho dorazili místní hasiči a bohužel i novinář. Holku se podařilo na laně dostat dolů z vysoké borovice, ale k padáku se nešlo dostat a už se stmívalo, takže ho nechali na stromě.

Večer jsme se sešli v kempu a už za tmy vyrazili do městečka na pizzu do restaurace, kde jsme to u vína celé probrali. Důležité bylo to, že se nikomu nic nestalo.

Žádné komentáře: