čtvrtek 8. ledna 2015

Izrael 1. den

Bylo nebylo, jednoho dne přišel náš pan ředitel s návrhem společného výletu (teambuildingu) do Izraele. Navrhl, že všem zaplatí letenky a ubytování, takže jsem měla hned jasno a nebylo co řešit :-)
Bylo nás celkem osm, přesněji šest plus dvě děti.
Ve čtvrtek jsme měli sraz na letišti před půl desátou. Postupně všichni dorazili k odbavení, ale ještě předtím si nás odchytili ze security a vyptávali se na spoustu otázek. Řekli jsme jim, že vedoucí skupiny je pan ředitel a toho vyslechli nejpodrobněji. Povídal jim o nás všech jednotlivě, co děláme, jak dlouho jsme ve firmě, proč vybral zrovna Izrael a spoustu dalších detailů. Potom se nás ještě ptali jednotlivě. První dotaz jsem dostala, jestli mám jenom tento jeden pas, který mezitím odešel prověřit, pak proč tam jedeme, kde pracuju, jak dlouho, co děláme, apod. Pak mi dával otázky typu jestli znám někoho v Izraeli nebo někoho kdo odtamtud pochází a jestli s sebou nevezu nějaký dárek, láhev nebo bonboniéru, protože by to mohla být bomba. Taky se ptal na detaily ohledně balení kufříku, jestli jsem ho balila sama nebo u toho někdo byl, jestli v něm mám něco půjčeného, kde jsem ho měla a jestli jsem ho měla pod dohledem po cestě na letiště. Celé to trvalo asi hodinu. Potom už jsme měli dost času a šli na oběd do letištní kantýny. Po obědě nás čekala ještě bezpečnostní kontrola. Jedna kompletně zahalená paní s průzorem zdržovala celou frontu. Hodně pečlivě jí projeli celý kufr a přerovnávali oblečení. Já jsem se zase musela zouvat a taky otevírat kufřík kvůli žabkám. Než nás pustili do letadla, tak Gábina vytáhla litrovou becherovku, prý aby přežila let.

Před odletem nám ještě pustili video, kde nám formou písničky sdělili bezpečnostní pokyny. Obzvlášť v hebrejštině to bylo moc vtipný. A pak už pouštěli jen různá domácí videa.

Po přistání jsme si přeřídili čas o jednu hodinu dopředu, půjčili si auta a vyrazili do Jeruzaléma. Jela jsem v autě s Drahošem, Gabčou a Radkem. Karel jel s Janou, Honzíkem a Šárkou a vyhlásil bojovku, ať se tam nějak dostaneme. Asi do půl hodiny jsme byli v centru, ale mezitím bohužel začalo pršet. Všude bylo mraky vojáků, asi i kvůli situaci ve Francii, takže jsme se jich ptali na cestu, ale přišlo nám, že oni sami moc nevěděli, kde jsou. Trochu jsme bloudili, ale nakonec jsme zjistili, že jsme hotel přehlídli. Asi v devět jsme ho našli, dali jsme si v lobby kávu, která byla zdarma v rámci ubytování a vyjeli k Jaffa bráně na večeři. Pan ředitel nás pozval, objednal od každého něco a všichni jsme ochutnávali (hlavně hummus, falafel a jehněčí maso). Já jsem taky ochutnala místní černé pivo. Byl to fajn večer.



Po návratu do hotelu jsme si ještě dali čaj a šli spát o půlnoci.

Žádné komentáře: