sobota 10. ledna 2015

Izrael 3. den

Ráno jsme se sešli opět na snídani. Napadl sníh, venku jezdily s pluhy a bylo krásně. Pro porovnání dávám 2 pohledy z hotelového okna – jeden je včerejší.


Nejdřív jsme vyrazili do židovské ultraortodoxní čtvrti Mea Sharin – Jehuda.
Právě dnes mají svátek šabat (neboli šábes), proto bylo komplikovanější se tam dostat autem. Všude byly uzavírky.
Zrovna se tu scházeli ultraortodoxní židé, tak jsem si je (hlavně nenápadně) fotila.


Potom jsme ještě jeli na druhou část Ramparts walk. Ta začíná opět u Jaffa gate. Zaparkovali jsme na konci walku, abychom potom mohli rovnou vyrazit, ale když jsme městem došli na začátek, bohužel byl zavřený kvůli sněhu. Tak jsme museli jít zase zpátky a tentokrát jsme šli podél hradeb zvenku.



Dále jsme plánovali zajet na Olivovou horu. Na jejím západním svahu se nachází největší židovský hřbitov na světě a je tu úžasný výhled na celé Staré město. Moc se nám tu líbilo.




Ještě jsme nakoukli do kostela Pater Noster, kde je Otčenáš v různých jazycích na stěnách, dokonce i v Češtině.

Bohužel jsme už museli odjet, protože před námi byla ještě dlouhá cesta do Eilatu. Celé dva dny by byly na Jeruzalém asi ideální, ale tolik času jsme neměli. Vyjeli jsme ve 12 hodin a namířili směr Mrtvé moře. To se nachází 420 metrů pod hladinou světového oceánu a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu a zároveň nejníže položeným slaným jezerem na světě.
Řadí se mezi nejslanější jezera na světě a bohužel poměrně rychle vysychá.


Cestou podél dálnice jsme viděli palestinské slumy. Pár plechů, prkýnek, plachty, osel a kozy. Opět jsme si uvědomili, jak si dobře žijeme.

Mířili jsme na východ a před hranicemi s Jordánskem odbočili na jih podél Mrtvého moře. Teplota znatelně stoupala.
Dojeli jsme na jih k Ahavě, kde byla brána a vojáci. Říkali, že nás tam nepustí kvůli bouři, která zničila část silnice.


Nechtělo se tomu uvěřit, ale museli jsme se vrátit zpátky do Jeruzaléma a potom teprve na jih do Eilatu. Původně jsme chtěli jet přes Hebron, ale nakonec jsme kvůli bezpečnosti jeli ještě větší oklikou přes Beit Shemesh a Be‘er Shevu.
Cesta od uzavírky byla dlouhá zhruba 400 km (oproti původním 250 km). Po cestě jsme se chtěli zastavit v Avdatu a kráteru Mitzpe Ramon. Ale cesta na hrad už byla bohužel zavřená a ke kráteru jsme dojeli až po setmění. Naštěstí jsme se předtím stihli zastavit u jiného (menšího) kaňonu.


V Eilatu jsme měli ubytování v apartmánech, pro večeři jsme si jen skočili do krámu a pak jsme ještě poseděli u nás v obýváku.

Žádné komentáře: