neděle 8. března 2015

Paragliding Radobýl

V neděli jsme využili pěkné jarní počasí a s Tondou vyrazili k Litoměřicím. Kousek vedle města je Radobýl, "vykouslý" kopec vysoký 399 metrů. Z boku je bývalý lom a jsou tu vidět zajímavé čedičové sloupce. Zaparkovali jsme auto vzadu za kopcem a po žluté vyrazili nahoru. Cestou jsme potkali 3 paraglidisty, kteří šli dolů, prý to fouká z boku a málo. Moc jsme nepochopili proč byli nahoře před jedenáctou, kdy se ještě skoro netvoří termika. Vyšlápli jsme nahoru, výstup není nijak hrozný. Moc opravdu nefoukalo, ale věděli jsme, že je třeba počkat. Dali jsme si svačinu a kochali se výhledem do kraje. Seshora je vidět do všech směrů.

Kolem jedné začala fungovat termika - závany vzduchu šly hezky po kopci, nachystali jsme si padáky a šli na to. Odstartoval jsem jako první. Start dobrý a v pohodě. Zatočil jsem doleva podél kopce a chvíli si držel výšku, hrana na konci u lesa docela zvedala. Ale cestou zpátky k lomu na druhém okraji jsem zase vyklesal. Chvíli jsem se držel v půli kopce, moc svahovat se nedalo. Tonda odstartoval za mnou a po chvíli se také dostal níž. Zanedlouho jsem šel na přistání. Dole uprostřed louky jsou dráty vysokého napětí, takže jsem si hlídal místo, abych se k nim moc nepřiblížil. Už jsem byl skoro nad zemí, když mi zezadu pořádně fouklo a padák se hodně narychlil. V tom kalupu jsem raději zvedl nohy a přistával na zadek. Sedačka se sklouzla po trávě a o velký drn se zastavila. Katapultovalo mě to na nohy a dopředu na ruce. Přitom jsem si narazil levé zápěstí. Trochu smůla, ale nic hrozného, létání se mi líbilo tak jako tak. Tonda před přistáním vyplašil rodinku divočáků v blízkém houští. Sbalili jsme padáky a prošli kolem lomu po žluté zase nahoru.

Vítr už začal jít hodně z boku, a tak jsme váhali jestli odstartovat znovu nebo ne. Já jsem to zabalil, ale Tonda se rozhodl do toho jít. Napoprvé se to nepovedlo, ale napodruhé se odlepil a potom si pěkně půlhodinku posvahoval, chvílemi se dostal i docela vysoko. Vítr ale už šel hodně z boku, takže jsem o startu neuvažoval a když šel Tonda na přistání, vyrazil jsem pěšky dolů. Cestou do Prahy jsme viděli, že se létá i na Řípu a v Jenivěvsi. Nám se na Radobýlu líbilo, třeba se tam zase někdy podíváme.

Žádné komentáře: