pátek 22. května 2015

Island 10. den

Ráno jsme vstali a byli jsme rádi za noc v hostelu. Celou noc fičel silný vítr a do toho padal občas déšť. Sbalili jsme si krosnu na dva dny a nejdřív se šli podívat vedle na vodopád Skogarfoss. 60 metrů vysoký, po schůdkách se dá vylézt až nad něj.


Pak jsme vyrazili autem k vodopádu Seljalandsfoss. Odtud nám jel terénní autobus do Þorsmórku.

Připomínal nám trochu autobus na Etnu.

Cesta byla hodně kamenitá a několikrát jsme přejeli přes brody. Krátce jsme zastavili také pod vulkánem Eyjafjallajökull, který udělal v roce 2010 pěknou pohromu tady na Islandu a nad Evropou přerušil leteckou dopravu. Díky erupci roztála většina ledovce během několika hodin a zaplavila údolí pod ním.

Pokračovali jsme dál a autobus zastavil před větší a hlubší říčkou. Řidič se šel podíval ven, jestli se dá projet a šlo se na to. Za chvilku jsme byli na druhé straně a dojeli k Vulcano huts. Tady jsme se ubytovali v kempu. V rekordním čase jsme postavili stan, protože už jsme byli natěšení na túru.

Vyrazili jsme nahoru na 465 metrů vysoký kopec Valahnúkur. Bylo nádherně a za půl hodiny jsme byli nahoře.


Výhled na celé údolí byl boží. Poobědvali jsme a vydrželi se hodinu dívat na tu nádheru.






Už jsme byli na odchodu, když se začalo něco dít. Jedna Američanka slezla mimo značenou stezku a nemohla se dostat ani nahoru ani dolů. Po břiše se spouštěla pomalu dolů. Chvíli jsme jí s ostatními turisty pozorovali a když začala volat o pomoc, někdo zavolal záchranáře. Zanedlouho přiletěla helikoptéra. Ale na tu už jsme nečekali a vyrazili dál, před námi byla dlouhá túra.

Po dvaceti minutách jsme sestoupili k chatě Langidalur.

Odtud jsme pokračovali přes Slyppugil vzhůru dlouhým údolím. Cesta zvolna stoupala podél potoka.


Když jsme se dostali výš na okraj vysokého hřebene, začala být strmější. Navíc jsme museli přecházet přes sněhová pole, některá hodně svažitá.


Dorazili jsme k Tróllakirkja, velké skále na konci údolí.

Nad ní je přechod přes hřeben.

Zabočili jsme vpravo a vylezli na vyhlídku nad údolím. Další úžasné místo. Tady jsme si dali čajovou přestávku s perfektním výhledem.




Pak už jsme sestupovali dolů do údolí. Ještě na nás vykoukl pěkný vodopád.




Dole v širokém a kamenitém řečišti jsme na několika místech přeskákali vodu.

Večer jsme dorazili zpátky do kempu. Unavení, ale moc spokojení, Tindfjoll trail byl super. Koupili jsme si pivo a tonika, uvařili si nudlovou polévku a pokecali se sousedy ze stanu vedle (Švýcarem a Němkou, kteří z Islandu pokračují na 3 týdny do Grónska). Dali jsme si sprchu a šli spát. Ještě večer bohužel dorazila skupina turistů s cestovkou a postavili si 10 stejných stanů opodál. Hluk byl i o půl třetí a od jejich ohně nám šel kouř po větru přímo na stan. Bylo po klidu a když už šli konečně spát, vítr k ránu hodně zesílil a dost lomcoval se stanem.

Žádné komentáře: