pondělí 18. května 2015

Island 6. den

Noc v chatce vůbec nebyla tak dobrá, jak jsme čekali. Romča se k ránu vzbudila a bylo jí blbě, dvakrát šla zvracet. Udělali jsme si rýžovou kaši, kterou snědla, ale pořád jí bylo špatně. Vůbec jsme nechápali, co jí přivodilo takové obtíže. Vyrazili jsme autem dál na východ. Všude v krajině bylo ještě pořád dost sněhu. Dojeli jsme k vodopádu Detifoss. Od parkoviště jsme ale nejdřív šli kousek k menšímu vodopádu Selfoss výš po proudu.

Potom jsme došli k Detifossu. Je to majestátní vodopád, ve kterém padá ohromné množství vody (je široký 100 metrů s převýšením 44 metrů a je pokládán za nejmohutnější vodopád v Evropě, s průtokem vody mezi 200 až 500 m3 za sekundu). Ridley Scott tu natáčel v roce 2012 scénu do filmu Prometheus.


Vrátili jsme se na parkoviště, Romče bylo pořád špatně a zase zvracela. Byla před náma dlouhá cesta, a tak si trochu sklopila sedačku, aby se prospala. Krátce jsme zastavili u vodopádů na řece Teigará, venku začalo dost pršet.

Potom jsme jeli hodinu a půl až na severovýchodní výběžek Islandu, k městečku Bakkagerdi. Část cesty přes pobřežní hory byla nezpevněná, ale dobře upravená, takže se po ní jelo dobře. Za městečkem je malý výběžek Höfn, kde sídlí kolonie papuchálků. Tihle ptáci jsou hrozně roztomilí. Trochu neohrabaní v letu a při přistání. Žijí v párečcích a hnízda mají v dírách v trávě.



Chvilku jsme je pozorovali, ale pak jsme museli vyjet zpátky do městečka a do kempu, Romča už byla úplně bez energie. Našli jsme kemp a měli jsme štěstí, zrovna ho po zimě otevíralo pár chlapíků. Řekli nám, že všechno ještě nebude na sto procent fungovat, ale že můžeme použít záchod, sprchu a kuchyňku. A vše zadarmo. Postavili jsme stan, Štěpán uvařil polévku a Romča šla rovnou spát. Štěpán ještě vylezl na skálu nad kempem, odkud byl pěkný rozhled na zátoku a Bakkagerdi.

Žádné komentáře: