neděle 20. září 2015

Skydiving

V neděli ráno jsme vyrazili na letiště v Kolíně spolu s Tondou, Ivou a Jirkou. Štěpána s Tondou čekal v deset hodin tandemový seskok ze 4000 metrů. Tuhle legraci jsme oba už nějaký čas plánovali. Původně ale měla také skákat se Štěpánem Romča, nicméně adrenalin se v těhotenství moc nedoporučuje, takže svůj voucher přenechala Tondovi.
Dojeli jsme na letiště v Kolíně, zapsali se na recepci a oblékli do kombinéz. Seznámili jsme se s našimi instruktory, kteří nám seřídili popruhy pro připnutí k padáku.

Krátce potom jsme u letadla ještě podstoupili instruktáž ohledně seskoku, kdy nám vysvětlili co a jak máme dělat. Není toho mnoho (většinu věcí obstará tandemový instruktor) - před výskokem z letadla pokrčit kolena a zavěsit se na instruktora, během volného pádu být prohnutý a pak natáhnout ruce před sebe a před přistáním zvednout nohy nahoru.


Nastoupili jsme do Anduly (starého Antonova) a nahoru to trvalo asi dvacet minut, kvůli počasí se skákalo ze 3200 metrů, výš byly mraky a hlavně tento typ letadla není stavěný na větší výšky. Počasí bylo dobré, měli jsme štěstí na sluníčko i pěkné mraky v jednom kilometru, které jsme po pár dalších minutách stoupání viděli seshora. Ve dvou tisících skákali sólo dva skydiveři. Při tom pohledu už nám s Tondou trochu stoupl adrenalin.


Zanedlouho jsme vystoupali do 3200 metrů a Tonda šel jako první.

Hned potom jsem už byl na řadě já. Lojza (můj tandemový instruktor) mi řekl, abych se pověsil, podíval se do kamery a v tom momentu se mnou vyskočil z letadla. Chvíli jsme padali hlavou dolů a pak jsme se ve vzduchu srovnali. Volný pád trval třicet vteřin a byl to skvělý a hlavně intenzivní adrenalinový zážitek.



skydiving Kolín
Při rychlosti 200 km za hodinu vám pěkně vlají tvářičky.

Instruktor pak vyhodil padák, chvíli trvá než se otevře a trochu jsme se zhoupli. Potom mě nechal řídit cestou dolů. Zatáčení jde o dost víc ztuha, než když létám na svém paraglidingovém padáku. Také opadání je o dost větší, ale užíval jsem si let celou cestu dolů. Přistáli jsme hladce proti větru hned vedle Tondy.




Perfektní zážitek, moc jsme si to s Tondou užili.

Ačkoliv to Romča hodně nerada slyší, někdy si to určitě budu chtít zopakovat :-).



No a tady je to celé natočené na příruční kameru:


Žádné komentáře: