pátek 23. září 2016

Karlovarsko - 2. den

Ráno jsme vstali brzo a nasnídali se. Adélka v noci hezky spala a moc se nebudila, tak jako v Praze. Venku už bylo dost chladno, jenom sedm stupňů. Pořádně jsme se oblékli a vyrazili do nedalekých Karlových Varů. Zaparkovali jsme na parkovišti na nábřeží Jana Palacha (kousek od ošklivého hotelu Thermal) a vydali se s kočárkem do centra. Všude na nás koukaly cedule v ruštině. Po ránu bylo ale město poloprázdné, takže jsme si v klidu prošli všechny prameny na kolonádě.






Doufali jsme, že si dáme někde kafe a něco sladkého, ale před devátou bylo všude zavřeno. Došli jsme až k Grandhotelu Pupp, kde zrovna otevírali v kavárně. Dva zákusky a dvě kávy vyšly na čtyři stovky, ale byly super.

Potom jsme vyjeli lanovkou za hotelem na mezizastávku Jelení skok. Tady je pěkná vyhlídka na obě strany kopce.



U restaurace vedle jsme také ohřáli Adélce mlíčko.

Potom jsme zase sjeli dolů a po kolonádě se vrátili k autu.


Na oběd jsme se rozhodli zajet raději na okraj města do hospody U Šimla. A byla to dobrá volba. Oproti předraženému centru jsme si dali dobrou a levnou hotovku.
Odpoledne jsme vyjeli k hradu Loket. Cestou se nám bohužel začaly ozývat od motoru divné zvuky a na jedné křižovatce se dokonce Cactus nechtěl rozjet dopředu, plyn hučel naprázdno a na automatické převodovce se nezařadila jednička. Štěpán vypnul a znovu nastartoval motor a pak už jsme se rozjeli. Na displey auta se žádná závada neukazovala, ale při prudším zatáčení se zvuky od pravého předního kola ozývaly častěji. Dojeli jsme k hradu, Štěpán na parkovišti koukal pod auto, ale u kola nebyl vidět žádný defekt. Vydali jsme se na prohlídku, s tím, že auto zkontrolujeme ještě později. Adélku si dala Romča do manduky a prošli jsme si interiér hradu.


Nejfotogeničtější je ale stejně z venku.

Štěpán nastartoval auto a motor nezněl pořád dobře. Podíval se tedy pod kapotu. Mezi motorem u řemenu byl zaklíněný gumovoplastový díl, který je normálně zasazený nad tlumičem kola, a který při chodu motoru klepal o kovový díl vedle.

Zavolali jsme do servisu a poslali fotku uvolněného dílu. Bohužel k nejbližšímu servisu do Chomutova nebo Plzně to bylo dost daleko, ale prý se s tím dá jezdit i takto. Dojeli jsme tedy zpátky do ubytka. Auto se chovalo normálně, jenom jsme dávali pozor na větší díry na silnici, abysme šetřili oslabený tlumič. (Až v servisu v Praze se Štěpán dozvěděl, že vypadlý díl patří k zadnímu kolu, a že není možné, aby se dostal dopředu k motoru. Jediné vysvětlení tedy byla kuna, která ho tam zatáhla). Dojeli jsme na večeři zase do hotelu na Vítkově hoře.


Žádné komentáře: