středa 23. listopadu 2016

Pracovně na skok do Barcelony

Štěpán letěl do Barcelony na finanční seminář. Cesta byla hodně dobrodružná:
V pondělí odpoledne jsem se před druhou hodinou vydal taxíkem na letiště. Přímý let s Vuelingem do Barcelony se měl odlepit od země v 15:30. Venku byla hustá mlha a po půl čtvrté se na obrazovkách u gatu objevila hláška "Delayed"/"Zpožděn" a "další info za hodinu". Za hodinu se však zpoždení protáhlo o další hodinu. Před sedmou hodinou večerní se rozsvítilo na obrazovkách "Cancelled"/"Zrušen". Celá skupina cestujících jsme se vydali k transferové přepážce. Tady jsme se dozvěděli, že kvůli husté mlze (venku opravdu nebylo vidět skoro na krok) letadlo nemohlo přistát a místo toho doletělo na letiště v Drážďanech. Přistavili nám autobusy a vyjeli jsme do Drážďan. Cestou jsem pospával a někdy před devátou jsme vystoupili před nevelkou budovou, která moc nevypadala jako letištní hala. Také ne, byl to hotel a bylo nám řečeno, že zůstaneme přes noc a poletíme ráno v sedm hodin. Check in chvíli trval, protože kromě španělské skupiny tu byla i francouzská skupina, která také nemohla odletět z Prahy. Dostal jsem klíč od pokoje a nejřív šel na večeři, která nám byla nabídnuta. Uprostřed jídla se mě zeptala zaměstnankyně hotelu, jestli letím do Barcelony. Řekl jsem, že ano, a ona na to, že mám vrátit klíče od pokoje a jít okamžitě před hotel, kde nás čeká autobus na nedaleké letiště. Prý poletíme ještě dnes večer za chvíli. Vyběhl jsem s ostatními před hotel, ale autobus nikde. Později jsem se dozvěděl, že se nemohl vytočit v úzkých uličkách a čekali jsme na jiný menší autobus. Ten nás dovezl na letiště. Hala byla o půlnoci potemnělá, jediné dvě přepážky byly otevřené. Jaké bylo naše překvapení, když nám jejich zaměstnankaně řekla, že už letadlo odletělo. Ptali jsme se co dál, ale nevěděla. A řidič s autobusem někam odjel. Zaměstnankyně přepážky ho musela telefonicky sehnat a pozdě v noci jsme se zase vrátili na hotel. Ráno v 7 jsme ale neletěli, dozvěděli jsme se, že poletíme až ve tři odpoledne. To už byla hodně neuvěřitelná situace. Ve tři hodiny jsem nakonec opravdu seděl v letadle s čtyřiadvacetihodinovým zpožděním. Říkal jsem si, že už to horší být nemůže, když v tom mi přišel na mobil email od Lufthansy, že můj středeční zpáteční let do Prahy je kvůli stávce zrušen. Doletěl jsem do Barcelony, kde jsem akorát stihl večeři s ostatními účastníky po prvním dnu semináře - měli tradiční tapas v jedné místní restauraci, kterou vede jeden ze tří neznámějších kuchařů ve Španělsku (je zároveň sudím v místním Masterchefovi).
Během středy jsem řešil zpáteční letenku a nabízela se možnost letět s Lufthansou ve čtvrtek ráno. Raději jsem ale domluvil letenku se Swissem přes Zurich na čtvrtek ráno. A udělal jsem dobře, stávka se nakonec protáhla i do čtvrtka. Ve středu večer po konci semináře jsem vyrazil s kolegou z Polska do města. Podívali jsme se ke katedrále Sagrada Familia. Stále se opravuje (a ještě dlouho bude), takže dojem trochu kazí jeřáby kolem věží.

Sotva jsme katedrálu obešli, přišla bouřka a začalo hustě pršet. Zapadli jsme do stalového baru Boca chica nedaleko, který nám doporučila jedna kolegyně.

Pak jsme se metrem na skok vrátili na hotel. Po sedmé už nepršelo, tak jsme pěšky vyrazili do baru Tapas 24 (také na doporučení). Tohle místo je pořád plné a není divu. Tapas tu mají vynikající, dá se objednat všechno možné v menším množství, takže ochutnáte hodně hodně zajímavých jídel. Když jsme odcházeli, venku byla už docela dlouhá fronta lidí čekajících na místo. Přespal jsem v hotelu a ve čtvrtek ráno odletěl letadlem do Zurichu. Se švýcarskou aerolinkou podle předpokladu problém nebyl a užil jsem si i hezké výhledy na Alpy. Do Prahy jsem dorazil kolem druhé. Náročné cestování.



Žádné komentáře: