středa 28. června 2017

Lisabon 1. den

Noc byla hrozná. Za oknem v úzké mezeře mezi domy hlučely klimatizace a my jsme měli v pokoji hrozné horko. Zapli jsme si svojí klímu, ale byla také dost hlučná a navíc jí hodně svítil display. Jediná Adélka naštěstí tvrdě spala.
Snídaně ve společných prostorech B&B byla fajn a ještě jsme si popovídali s češkou Katkou, která tu žije už 2 roky. Mimo jiné jsme probrali trochu životní styl v Čechách - rovnováha práce a života - a úplně jsme si rozuměli.
Venku trochu pršelo, ale nic hrozného, vmáčkli jsme se do tramvaje číslo 28 a vyjeli nahoru na kopec k vyhlídce Sophia de Mello Breyner Andersen Belvedere. Město jsme měli před sebou jako na dlani.



Pak jsme přešli ke hradu São Jorge. Odtud je také výborný rozhled na Lisabon.





Hrad je rozlehlý, každé zákoutí je nějak zajímavé a výhledy na město jsou všude možně z věží i hradeb.









Když jsme se dost vynadívali, seběhli jsme uličkami kousek níž a v hotelové restauraci Santiago de Alfama jsme si dali oběd. Moc dobrá chobotnice a zapečená treska. Akorát jsme tu zapomněli Adélky bryndáček a lžičku. Odpoledne už se nám sem nechtělo přes celé město vracet, tak jsme je obětovali.

Nad židovskou čtvrtí Alfama jsme se zastavili na další hezké vyhlídce.


Pak jsme sešli na tramvaj a sjeli dolů do centra. Adélka si jízdu hodně užívala, mávala z okénka na lidi (a říkala "papapa") a ti jí mávali zpátky.


V centru jsme se rychle stavili v ubytku a vzali si krém na opalování.
Sešli jsme na náměstí Comércio a odtud nám jela tramvaj číslo 15 směr Belém. Zastavili jsme se v pekárně Pasteis de Belém a koupili si vyhlášený dezert pastel de nata. Už jsme ho měli i ve městě, ale je jenom jeden pravý a podle původní receptury (podle mnichů) právě tady. Dali jsme si čtyři kousky, jsou malé a prodávají se teplé, uvnitř křupavého těsta je výborný vaječný pudink. Navrch ještě trochu skořice a zážitek je dokonalý.

Pak jsme popošli vedle ke klášteru jeronymitů. Venku byla fronta na lístky tak na hodinu, ale díky Adélce jsme zase všechny předběhli. Takže doporučujeme návštěvu buď v těhotenství nebo s dítětem. Vevnitř je krásně zdobené nádvoří a také katedrála.








Sešli jsme k ústí řeky Tajo a prohlédli si monument portugalských objevitelů.


Potom jsme šli dále k moři a zastavili se u věže Torre de Belém.

Odtud už jsme se zase vraceli zpět do města. Tramvaj byla totálně nacpaná, Štěpán šel doprostřed koupit lístky a už se nemohl přes lidi dostat zpátky k holkám, až skoro zpátky v centru.
Večer jsme se rozhodli pro osvědčenou klasiku - restauraci Oficina do Duque. Zase skvělé jídlo, hovězí oháňka s hruškovým pyré a ryby s rajčatovou rýží. A stejný aperitiv jako minule - bílé portské, tonic a máta.


A dvě fotky ze záchodů.

Žádné komentáře: