čtvrtek 29. března 2018

Výlet do Budapešti

Na prodloužený víkend o Velikonocích jsme se vydali do Budapešti. Její návštěvu jsme dlouho odkládali, chtěli jsme se sem podívat ještě před Adélky narozením, ale už jsme to nestihli. Když Štěpán ještě pracoval na letišti, několikrát v Budapešti byl, ale vždycky ho mrzelo, že se nikdy nepodíval do města.
Rozhodli jsme se jet autem. Letenky byly sice levné, ale chtěli jsme vidět i něco po cestě.
Pronajali jsme si ubytování na 4 noci přes Booking.com, podařilo se nám sehnat suite v centru města za celkem rozumnou cenu.
Ještě před cestou jsme měli trochu problém s autem. Usídlil se nám v něm totiž potkan, kterému se líbilo na vyhřátém motoru. Naštěstí nic moc nepřekousal - jenom odhlučnění na motoru, takže spíše estetická záležitost, ale Štěpán i tak dojel ve středu do servisu, aby zkontrolovali všechny kabely. A musel vyčistit motor od bobků. Koupili jsme sprej i visačku na odpuzování hlodavců, v servisu nám nainstalovali elektronický odpozuvač, a také jsme dostali od Saši s Romanem a od lidí v práci nějaké kočičí a psí chlupy, ty prý fungují nejlépe. Potkan se pak naštěstí už neukázal, tahle kombinace na něj byla moc.
V úterý i ve středu měla Adélka ještě kašel a teplotu a oba jsme začali být také nachcípaní. Romča zašla s Adélkou k doktorce, ale dostala předepsané jenom kapky na kašel. Ve středu večer tedy padlo definitivní rozhodnutí - nebylo nám vyloženě na umření, Adélka měla dobrou náladu, v Budapešti mělo být podle předpovědi tepleji než v Praze a hlavně se nám nechtělo zůstávat doma, tak jsme se rozhodli vyrazit. Z Prahy jsme vyjeli ve čtvrtek ráno ještě před osmou hodinou a moc jsme se netěšili na rozkopanou D1čku. Kvůli čtyřem zúžením bylo dopoledne několik zácp. Do Bratislavy jsme dorazili až před dvanáctou (ale den na to se stala hromadná nehoda 17ti aut, která úplně dálnici směrem na Brno uzavřela, takže vlastně ještě dobrý). Zašli jsme rovnou na oběd do restaurace Parlament pod hradem. Ve čtvrtek tu měli meníčko, takže jsme se všichni najedli za 15€. A výhled na řeku byl fajn.

Potom jsme zašli na hrad a pak jsme se vrátili na parkoviště, Adélka byla unavená a cestou do Budapešti se prospala.



Jeli jsme zase o něco déle, dalších několik zácp a nehod. Oproti české dálnici vás v Maďarsku podjíždějí běžně zprava odstavným pruhem, takže chvílemi slušný adrenalin. V centru města jsme pak ještě popojížděli krokem od semaforu k semaforu.

Dojeli jsme k hotelu, vyložili zavazadla a Štěpán pak dovezl auto o kus dál do podzemního parkoviště. Bylo kolem páté a rychle jsme došli k synagoze za rohem, protože zavírala v půl šesté. Je to druhá největší židovská synagoga na světě a největší v Evropě, za návštěvu určitě stála.




Pak jsme vyrazili kousíček od hotelu na večeři do uličky Gozsdu Udvar, která prochází pod a mezi několika domy, něco jako dlouhá pasáž v židovské čtvrti.

Tady jsme si náhodně vybrali restauraci a měli jsme štěstí na super podnik. Jídlo i obsluha v Yiddishe Mamma Mia Restaurant byly senzační. Jako předkrm jsme měli něco jako místní obdobu lazagna v paprikové omáčce (Hortobágyi húsos palacsinta), potom jsme si dali typický paprikáš - kuřecí maso v paprikové omáčce s gnocchi a úplně bombastická husí játra se sladkým chlebem a cibulovou marmeládou. Opravdu vynikající kombinace. Dezert s čokoládou a šlehačkou byl ok (sponge cake) a digestiv "Pálinka" chutnal stejně jako naše slivovice. Však také název je úplně stejný.



Adélce všechno chutnalo (kromě Pálinky, kterou nedostala) a v restauraci se jí líbilo. Vrátili jsme se na hotel a usnuli jsme brzo.

Žádné komentáře: