neděle 1. dubna 2018

Budapešť 4. den

Ráno jsme vyrazili na snídani do "naší" restaurační uličky. Bohužel v restauraci, ve které už jsme jednou snídali, snídaně tentokrát nedělali. Nedorazil jim kuchař.

Šli jsme tedy dál uličkami a hledali něco jiného. Úplně náhodou jsme narazili na café Lion's Locker. Majitel zrovna otevíral a pozval nás dál. Bezvadná snídaně od jeho manželky a ještě jsme si s nimi fajn popovídali. Zaujal nás jejich příběh - úspěšný manager v logistice, který po letech dřiny vyhořel a rozhodl se všechny úspory investovat do kavárny. Práce s lidmi ho evidentně baví o dost víc a kavárna je moc hezká. Vzadu má boxy (lockery) na uskladnění zavazadel, asi trochu vzpomínka na staré časy.

Vyrazili jsme dál do města. Počasí se zhoršilo, bylo chladno, trochu pršelo a hodně foukal vítr. Rychle jsme se zastavili u Opery a pak šli dál.

Popojeli jsme tramvají k Dunaji na zastávku Jászai Mari tér. Plán byl plout lodí po Dunaji na jih města. Podle jízdního řádu jsme měli ještě cca půl hodiny čas, tak jsme se schovali v Mc'Donalds na čaj.

Loď plula na čas a naskytl se nám pěkný pohled na Parlament, mosty přes řeku i hrad. Lístek v rámci městké hromadné dopravy není tolik drahý, jako ostatní výletní lodě. A loď jsme měli skoro celou pro sebe.






Vystoupili jsme a vyrazili k veliké tržnici "Nagy Vásárcsarnok". Bohužel byla na svátky zavřená.


Pokračovali jsme tedy dál městem a přemýšleli, kam zajít na oběd.


Došli jsme celkem velkou vzdálenost až k centru a k Szimpla Kert, což je unikátní místo, kde je ve dne v noci otevřeno a dá se tu najíst. V podstatě je to ruina starého domu. Dole jsou farmáři a bary, nahoře spousta propojených místností a barů. Měli jsme štěstí, zrovna tu byl brunch za 500 forintů na osobu. Jídlo bylo super a prostředí je fakt originální, nikde jsme nic takového neviděli, taková zajímavá forma umění přetvořená ze starých prostor a různého harampádí.




Spokojení jsme pokračovali dál do města. Adélka si dala siestu v kočárku a my vynikající kafe v Blue Bird Cafe Hand Made Roastery. Akorát tu nemají záchod. V Maďarsku asi není povinnost mít k občerstvení toaletu.


Kolem třetí jsme si vyzvedli z garáže auto a vyjeli k Citadele nad městem. Odsud je asi nejlepší výhled na celou Budapešť.






Když jsme se pokochali, vrátili jsme se zase do centra. Na večeři jsme zašli do Gettó Gulyás. Mají tu furt plno a jídlo bylo opravdu dobré (marková kost jako předkrm) a houbové a rybí ragú v paprikové omáčce. Obsluha byla už o něco horší.

Večer jsme se sbalili na hotelu. Trochu jsme se obávali cesty domů, bylo jasné, že se bude vracet půlka Prahy po D1.

Žádné komentáře: