čtvrtek 26. dubna 2018

Plán cesty do Albánie, Kosova, Makedonie a Řecka

Od dovolené na Azorských ostrovech jsme už dlouho nebyli nikde v zahraničí za poznáním (kromě krátkých výletů do Rakouska a do Budapešti), a tak jsme se rozhodli objevit další kout Evropy a vybrali jsme si pro cestovatelskou dovolenou Albánii.
Viděli jsme totiž pěkné video, které Albánská vláda zveřejnila na Youtube (objevilo se i v jednom článku na iDnesu). Tato země má u nás trochu nebezpečnou pověst, ale v posledních letech absolutně neprávem. Doba hodně pokročila, komunismus tu zanikl podobně jako u nás začátkem devadesátých let a země se postupně přeměnila na demokracii. Na konci 90. let zkrachovaly mnohé fondy, do kterých obyvatelé země, hlavně staří lidé, vložili své celoživotní úspory. V zemi zavládly velké nepokoje, které musela potlačovat armáda. Od té doby jde země ekonomicky zase nahoru a snaží se o vstup do Evropské unie (teď v dubnu byly zahájeny přístupové rozhovory). V posledních pěti letech se masivně investuje do rozvoje infrastruktury, díky tomu můžeme navštívit některé národní parky, které byly ještě vloni těžko přístupné, a vláda také podporuje turismus. Sice je to pořád jedna z nejchudších zemí v Evropě, ale podle různých cestovatelských blogů tu jsou milí a přívětiví lidé, země je otevřená a k návštěvníkům velmi přátelská. Přesto všechno má u Čechů Albánie špatnou pověst, hlavně kvůli zastřelení českých turistů v roce 2015. Šlo o ojedinělý čin jednoho propuštěného recidivisty a nic takového se tu běžně neděje. Bezpečnostní situaci jsme si přesto prověřili i na stránkách Ministerstva zahraničních věci, kde nebylo žádné konkrétní varování, jenom obecná doporučení pro cestování. Při pročítání cestovatelských blogů jsme nic negativního nezaznamenali, naopak všichni popisují štědrost a poctivost Albánců.
Při plánování itineráře nám padla do oka i další pěkná místa v sousedním Kosovu, Makedonii i Řecku a přišlo nám škoda je nenavštívit a zůstávat jen v Albánii. Navíc vzdálenosti to nejsou nijak velké, dohromady jsme na 10 dní naplánovali roadtrip něco kolem 1800 kilometrů se spoustou zajímavých zastávek. Takhle vypadá naše cesta na mapě, mezi body AA se nalodíme a poplujeme 33km zkratkou vnitrozemím po přehradě Komani. Cestu jsme samozřejmě plánovali s ohledem na Adélku tak, aby neseděla dlouho v autě, a aby nemusela chodit mnohakilometrové túry.

Štěpán si ještě dopředu vyřídil mezinárodní řidičák, cestovní pojištění pro celou rodinu, kreditní kartu (kvůli depozitu v autopůjčovně, stálo ho to tři návštěvy banky a několik telefonátů), pak jsme také dopředu požádali autopůjčovnu Enterprise v Tiraně o zelenou kartu a povolení pro překročení hranic, nakoupili jsme nějaké letní oblečení a obuv, dále jsme si vyměnili EURa ve směnárně, která směníme v Albánii za místní měnu Leky. Další dobrodružství může začít...

Žádné komentáře: