středa 4. července 2018

Ostrovy Vágar a Streymoy

Ráno jsme se probudili a byla pořádná mlha. Nasnídali jsme se a vyrazili na ostrov Vágar. Projeli jsme podmořským tunelem a dojeli do vesnice Sandavágur. Mraky se trochu zvedly, od parkoviště jsme k vyrazili k jezeru Sørvágsvatn (někdy označované jako Leitisvatn).

Scenérie se každou chvíli trochu měnila a mraky se postupně zvedaly výš.






Došli jsme až k velké průrvě u moře a trochu si odpočinuli.



Pak jsme začali stoupat vzhůru na vyhlídku. Bohužel s námi přišel i mrak, takže nebylo vůbec nic vidět. Chvíli jsme čekali, ale žádná změna. Navíc nahoře bylo dost větrno a zima.

Sestoupili jsme zase dolů k průrvě a zase si oddechli na lavičce.



Počasí se začalo lepšit, vyrazili jsme ještě na konec jezera a akorát se nám otevřel úžasný pohled na vodopád Bøsdalafossur padající z jezera do moře.



Cestou zpátky se vyhlídka z útesu zase otevřela mezi mraky, ale už jsme nahoru šplhat nechtěli. Adélka byla zmrzlá a unavená a usnula v nosítku. Přenesli jsme ji rychle do auta a vyjeli tunelem na sever.


Skrz horu jsme projeli k vodopádu Múlafossur. Tady bylo počasí perfektní. Celá scenérie nemá chybu, v pozadí je fjord s vesničkou Gásadalur.


Ještě jsme se šli podívat na útesy za vesnicí.


Pak jsme jeli dlouho na sever.


Silnice se zúžila pro jedno auto a na konci je osada Saksun. Vedle hned dva vodopády a staré domečky se zatravněnou střechou. Nádherné panorama, vylepšené ještě dvěma pasoucími se koňmi.



Potom jsme se vrátili o kus zpátky a pokračovali na sever podél pobřeží. Dojeli jsme k pěknému vodopádu Fossá.

Pak jsme se zastavili ve vesnici Haldarsvík.

Nakonec jsme dojeli do vesnice Tjørnuvík, která je přesně uprostřed zátoky skrytá vysokými fjordy.

Hned vedle parkoviště je jednoduchá kavárna, neodolali jsme a dali si polévku s krevetami a chili a palačinky s domácí rebarborovou marmeládou.

Pak jsme se prošli vesnicí k moři. I tady se dají pěstovat brambory a rebarbora.



Pak jsme se vraceli na jih a chtěli se zastavit na dalších vyhlídkách, ale byla mlha jako z románu Stephena Kinga. Jeden pohled se nám přece jen trochu otevřel.

Dojeli jsme tedy do Tórshavn do obchoďáku a koupili si nějaké ovoce. Pak jsme unavení dorazili do ubytka. Náročný den, ale viděli jsme úžasné scenérie.

Žádné komentáře: