neděle 31. ledna 2010

Nový Zéland - 16. den

Ráno hned po snídani jsme zašli na recepci a zarezervovali si jízdu rychločlunem (Jet Boat) po řece Shotover. Zanedlouho nás vyzvedl malý terénní autobus a vyjeli jsme za město. Řeka leží v kaňonu Skippers, který jsme museli projet. Cesta skrz byla opravdu zážitek. Z horského sedla vede dolů nezpevněná cesta, vinoucí se po úbočí kaňonu ve velkých výškách. Při pohledu dolů někdy zamrazilo.
Kaňon v minulém století prodělal zlatou horečku. Dojeli jsme až dolů k řece, kde už na nás čekal rychločlun. Jeho motor má výkon 450 koní a za minutu jím projde 25 tis. litrů vody. Dosahuje rychlosti 85 km/h. Na vodě a v úzkém kaňonu mezi skalami je to dost velká rychlost. Oblékli jsme si nepromokavé bundy a přes ně záchranné vesty. Řidič nás nešetřil, jezdil naplno těsně kolem skal a občas udělal obrátku o 360 stupňů. Cestou vzhůru proti proudu jsme párkrát zastavili, jednou u zbytků přehrady a nakonec na místě, kde se točil Pán Prstenů. Pamatujete si scénu, kdy na řece přijde velká vlna (kterou vyvolá elfka Arwen) a smete všechny zlodušáky? Tak tam jsme si udělali foto a řidič pak otočil člun zpátky a řekl nám, že pojedeme ještě rychleji. Moc jsme si to užili a pak nás zase odvezli zpátky do města.  
Po cestě jsme ještě zastavili u 102 metrů vysokého lanového mostu přes kaňon, kde se do roku 2004 skákal bungee jumping. Pak ho zavřeli, protože se nedaleko postavil vyšší most (142 metrů a v současnosti druhý nejvyšší bungee jumping na světě a první na Zélandu. Nejvyšší bungee je v Macau v Číně a má 233 metrů). Z mostu byl krásný výhled na kaňon, kudy jsme předtím projížděli.
Zpátky ve městě jsme se zdrželi u hřiště, kde se hrálo rugby a o kousek dál přistávali paraglidisti.
Odpoledne jsme vyjeli autem vzhůru do hor Remarkables. Nahoře bylo trochu sněhu a ski areál, přes léto zavřený. Kamenitá cesta stoupala serpentýnami prudce vzhůru, ale dodávka to zvládla. Měli jsme skvělé výhledy na okolní hornatou krajinu, Queenstown, řeky a jezera.
Po návratu do kempu jsme se pěšky vydali do centra města, kde jsme zašli do Minus 5° baru, kde je všechno z ledu - bar, nábytek a dokonce i skleničky. Byly kluzké, museli jsme je držet oběma rukama. Vypůjčili nám teplé kabáty a rukavice. Uvnitř jsme byli asi půl hodinu v minus 8 stupních, prohlédli si ledový bar a ledové sochy, pokecali s barmanem, vypili dva drinky s vodkou, a pak už jsme šli, protože nám byla zima.
Po cestě do kempu jsme si vyfotili ve městě sochy ptáka Moa (v životní velikosti, vyhynul před 200 lety) a Kiwi (v nadživotní velikosti).

Žádné komentáře: