pátek 4. května 2018

8. den - Albánie a Řecko

Ráno jsme vstali před šestou. V noci byla bouřka a Adélka se trochu bála spát sama v postýlce. V 7:30 jsme vyrazili na snídani dolů do hotelové restaurace. Dostali jsme vaječnou omeletu a čerstvě udělané lívance s džemem.

Pak jsme vyrazili na jih, náš plán byl dojet z Korçë až do Řecka, cca 150 km po malých silnicích, tedy náš nejdelší úsek. Úzká silnice se vinula mezi horami, občas jsme přejeli přes menší kopec a občas byla cesta rozbitá, ale jinak hezká vyhlídková jízda.


Jako první jsme se zastavili a protáhli na farmě Sotira. Mají tu sádky na pstruhy a nějaké domácí zvířectvo. Dali jsme si kávu (tradiční albánskou silnou s trochou mlíka, už nám docela zachutnala) a pak jsme pokračovali dál.


V městečku Leskovik jsme chvíli hledali restauraci na oběd. Sice jsme našli (všude byly cafebary, kde se už v poledne popíjelo a kouřilo), ale jídlo nic moc. Místo makaronů jsme dostali špagety. Ty se sýrem byly moc slané a ty s omáčkou a zeleninou zase hodně pepřené. Obecně se nám ani moc nelíbilo městečko, taková trochu špinavá a zanedbaná díra (kromě náměstí).
Pokračovali jsme dolů z hor a silnice byla v šíleném stavu, 9 km k řecké hranici jsme jeli docela dlouho. Adélka po obědě spala a házení s autem jí nevadilo.





Na hranici albánští celníci něco kontrolovali na papírech od auta, pak se koukali i do kufru auta a i do našich kufrů. A pak ještě jednou chtěli vidět Štěpánův pas. Potom nás pustili. Popojeli jsme 200 metrů k řecké hranici a tam byl před námi autobus s českými turisty, který celníci důkladně kontrolovali včetně zavazadel. Ale vzali souběžně i nás a byli milí. Prohlédli pasy a pak chtěli vidět green card. A tu jsme neměli, protože nám v půjčovně řekli, že si jí máme koupit na hranicích. To prý ale není možné. Štěpán volal do půjčovny, ale tam mu zase zopakovali, že kartu má koupit na hranicích. Co dodat. Když jim řekl, že to tak nejde udělat tak se omlouvali, ale stejně to meli vědět. Řecký celník jenom mávl rukou a řekl "no jo Albánci". Vůbec byl fajn a snažil se nám pomoci. Akorát prý musíme 45 km zpátky do Albánie a v malém městečku koupit green card. Dal nám telefon a adresu. Znamenalo to bohužel 2 hodiny zajížďky. Mezitím se objevil náhodou albánec, který vozí děti do školy do Řecka každý den. Nabídl nám, že bydlí 8 km od hranice a má tam malou kavárnu, zavolá taxíka, který nám přiveze zelenou kartu a my si zatím dáme kafe. A ušetříme cestu do vnitrozemí a zpátky. Byli jsme moc rádi a dojeli jsme s ním na kafe. Kartu nakonec přivezl taxík za půl hodiny. Poděkovali jsme kavárníkovi, dali mu velké dýško a vyrazili znovu na hranici. U Albánců to znovu trvalo 10 minut a na Řecké hranici nás pustili docela rychle a popřáli hezký pobyt. Auto nám vevnitř vůbec nekontrolovali, zato Albánci vedle ho důkladně prohlíželi od pneumatik až po střechu. Jenom nám bylo divné, že nám celník vypsal vízum na 5 dní (když je ČR i Řecko v EU), ale asi to bylo spíš kvůli albánskemu autu. V Recku je časový posun +1 hodina. Jeli jsme cca 45 minut na vyhlídku Χαραδρα Βικου (Vikos viewpoint). Kousek od parkoviště mezi kamennými domky je nádherný pohled na kaňon Vikos.




Tady je 180° panoramatická fotka (pro zobrazení na celou obrazovku klikněte na ikonku v pravém horním rohu fotky, pro otáčení kolem dokola použijte levé tlačítko myši a pro přiblížení kolečko). Tady je 180° panoramatická fotka (pro zobrazení na celou obrazovku klikněte na ikonku v pravém horním rohu fotky, pro otáčení kolem dokola použijte levé tlačítko myši a pro přiblížení kolečko).

Pak jsme popojeli do našeho ubytování En Chora Vezitsa. Krásný kamenný hotýlek s pěkným okolím, velikým stromem a výhledem.




Dali jsme si kufry dovnitř a ještě jsme vyjeli na další vyhlídku na kaňon Θέση Οξυά (Oxya viewpoint). Tohle místo je fakt neuvěřitelné. Kaňon tu má hloubku až 1 kilometr. Z vyhlídkového místa je možné jít na vlastní nebezpečí ještě o kousek dál, odkud je lepší výhled. Cestička je naštěstí dost široká, ale díra vpravo pořádně hluboká.



Mrkněte na 360° panoramatickou fotku (pro zobrazení na celou obrazovku klikněte na ikonku v pravém horním rohu fotky, pro otáčení kolem dokola použijte levé tlačítko myši a pro přiblížení kolečko).

Když jsme se pokochali, akorát přišel pořádný déšť, tak tak jsme doběhli do auta. Večer jsme si na hotelu dali jídlo a bylo fakt super. Musaka, plněné papriky a lilek, super bílé víno i čokoládový dortík. Adélka se skamarádila s holčičkou majitelů Anastazií a hráli si venku po dešti (chvilku padaly i kroupy).




Nechali jsme si vyprat prádlo a šli jsme spát super spokojení. Byli jsme rádi, že to na hranicích nakonec dobře dopadlo, sever Řecka se nám moc líbil. A proti Albánii čisto, uklizeno a dobré silnice.

Žádné komentáře: