sobota 7. července 2018

Ostrov Suðuroy

Ráno jsme vstali hodně brzy, už v 5:45. Vyrazili jsme v 6:20 do přístavu v Tórshavn na trajekt na jižní ostrov Suðuroy. Pár aut už stálo v jedné lajně a zanedlouho se zaplnily i ostatní čekací pruhy. Trajekt společnosti Smyril je poměrně velká loď, která pojme hodně aut. V sobotu vyplouvá už v sedm ráno, chtěli jsme toho využít, abysme měli dost času na jižním ostrově. Štěpán psal zrovna zápisky na blog, když se lajna před ním úplně vyprázdnila. Honem nastartoval a dojížděl posledního u lodi. Vevnitř se projede kolem dokola a tím pádem se parkuje zase v lajnách předkem směrem k výjezdu na zádi. Nalodění trvalo chviličku a ani jsme se nenadáli a byli na moři. Cesta lodí se platí v kiosku na palubě číslo 5, ale jenom směrem zpátky do Tórshavn.

Na palubě číslo 6 byl bufet a jídelna, přebalovací pult, dětský koutek, wifi zdarma a salónky. Při připojování na wifi nás název jedné sítě trochu zarazil - viz foto - byl to hotspot někoho z pasažérů.

Počasí venku bylo nic moc, drobně mrholilo a bylo pod mrakem, zůstali jsme zalezlí vevnitř a na palubu moc nechodili.


Vlevo jsme minuli ostrůvek Nólsoy, později vpravo větší ostrov Sandoy a pak malý skalnatý Lítla Dímun.




Po dvou a půl hodinách, tedy v 9:30 jsme dopluli do přístavu Krambatangi Tvøroyri na ostrově Suðuroy. Vylodění bylo rychlé a vyjeli jsme rovnou nad městečko. Cesta nahoru byla zahrazená dvěma branami kvůli ovcím. Od parkoviště nad nimi jsme pěšky vyrazili vzhůru do kopce po podmáčené louce.


Vyškrábali jsme se až nahoru na skálu odkud je krásný rozhled na jezírko a moře. Místo se jmenuje Hvannhagi. Dlouho jsme se nezdrželi, foukal hodně silný vítr a Adélka by byla v nosítku promrzlá.


Po návratu k autu jsme vyrazili severním směrem k rokli Glyvrabergsgjógv. Dá se k ní dojet po kamenité nezpevněné cestě, chvíli jsme se pomalu kodrcali do kopce.


Od auta jsme vystoupali k rokli. Je něco kolem 200 metrů hluboká a vede přes ní úzký dřevěný mostek. Docela adrenalin ho přecházet (foto z videa) a když je mokrý tak to navíc klouže.






Směrem na sever je nádherný výhled na vysoké útesy. Chvíli to vypadalo, že nám to všechno zakreje mrak a chvíli trochu pršelo, ale pak se počasí zlepšilo a pokochali jsme se výhledem.
Potom jsme jeli autem dál na jih k pěknému útesu Norðbergseiði.



Odtud jsme pokračovali do Vágseiði a tady už byla mlha nad mořem a přelévala se nad ostrov.

Chtěli jsme potom vidět vysoké útesy na západě ostrova (druhé nejvyšší v Evropě), ale ani jedna z vyhlídek nám nevyšla právě kvůli mlze. Štěpán se ještě podíval na radar, ale mraky byly od Islandu až k Faerským ostrovům a nevypadalo to na zlepšení.

Zkusili jsme ještě nejjižnější místo ostrova, ale mlha by se dala krájet, nebylo vidět nic. Z ní se náhle vynořil místní domorodec a na chvíli jsme si s ním popovídali. Na takovéhle počasí jsou tu celkem zvyklí. Rozloučil se s námi a zase zmizel v mlze.

Vyjeli jsme zpátky směrem k přístavu v Tvøroyri. Měli jsme spoustu času, a tak jsme se stavili v obchoďáku vedle v městečku a koupili si místní obdobu čokoládové pusinky, a také zmrzlinu, protože tady na druhé straně ostrova svítilo sluníčko, nefoukalo a bylo teplo.

Pak jsme dojeli na pobřeží za osadu Froðba. Tady je přímo u moře pěkná jeskyně pod horou.



Od jeskyně jsme se vrátili do městečka ke kostelu.



Pak už byl čas vyrazit na trajekt zpátky do Tórshavn. Smyril připlul na čas a nalodění bylo opět rychlé. Na palubě číslo 5 jsme si koupili lístky. Plavba vyšla na 305 korun za dva dospělé a auto (asi tisícovku v českých). Nahoře v kantýně jsme neodolali a dali si dánský rybí chlebíček. Super chuťovka. Adélka si zase hrála v herničce s jednou starší holčičkou.



Loď se tentokrát houpala mnohem víc ve vlnách. Do Tórshavn jsme dorazili v 21:10, posádka nám zkontrolovala lístky, vylodili jsme se a za chviličku dojeli do ubytka a šli rovnou spát.

Žádné komentáře: